Protože je začátek školního roku, autobusy by se, tedy alespoň dle teorie mojí učitelky španělštiny, měly na začátku školního roku zaplnit. Jenže naše učitelka nikdy autobusem nejezdí, takže je těžké říct, zda její teorie má nějakou platnost. A mně zatím autobusy připadají pořád stejně plné. Přesto se mi občas podaří vybojovat místo k sezení, což jsem se domnívala, že je také místo ke čtení. Čtení v dopravních prostředcích je tak trochu moje hobby, protože je to moje nerušená půlhodinka. Ale vzhledem k tomu, že autobus i v zacpaných ulicích Santiaga dokáže prudce zakcelerovat (nevím, co je to za model, ale ve zrychlení na 50m by to předjelo i Šumiho) a vyvinout neuvěřitelnou rychlost, která způsobuje poskakování autobusu do závratných výšek při přejíždění výmolů a kanálů, a vzhledem k tomu, že cca každých 200m je nutné prudce šlápnout na brzdu, je čtení v autobuse snídani ve vašem žaludku nebezpečné.
I tak není možné číst, neb je třeba pozorně sledovat kudy se autobus řítí, protože je třeba ho zastavit v místě, kdy chcete vystoupit. A to není jen tak. Zastávek je hodně, ale staví se na nich pouze na znamení a nejsou dopředu nijak oznamovány. Pokud nedáte znamení včas, řidič vám nezastaví. Pokud ho dáte moc včas, obvykle vám zastaví na zastávce před tou vaší, o které jste neměli ani tušení. Občas se stane, že řidič otevře dveře hned, jak dáte znamení, ačkoli na žádné zastávce není a ačkoli je vystupování mimo zastávky zakázané, jak hlásá nápis vedle volantu. Zatím jsem v sobě nenašla dost síly osobnosti na to, abych řidiči, který se domnívá, že mi takto ulehčuje život, řekla, ať ty dveře zase laskavě zavře a dojede na příští zastávku. A protože autobus jede v závislosti na řidiči ze Salvadoru do Vitacury 20 až 40 minut, nemáte šanci vaší stanici poznat ani podle času, kdy na ni dorazíte.
Stejně jako nelze číst v autobuse, nemůžete číst ani na zastávce, protože je nutné autobus vyhlížet a dát mu znamení, aby zastavil. Pokud nedáte znamení včas, z dálky a viditelně (poskakovat u toho nemusíte, ale mávejte přeci jen viditelně!), je to opět pro řidiče dobrá výmluva pro to, aby se se zastavováním neobtěžoval. Dneska se mi například stalo, že jsem společně s dalšími asi deseti lidmi čekala na zastávce, kde staví jen a pouze jediný autobus, a nikdo z nás tedy nedal znamení včas, protože si neuvědomil, že by řidiče mohlo napadnout, že na zastávce postáváme jen tak z plezíru. A vidíte, napadlo. Stejně jako u chilských front je tedy na místě čekat aktivně a dávat čekání najevo.
I tak se občas stane, že řidič nezastaví a gestem vám naznačí, že to je proto, že jeho autobus moc plný. Moc plný je tak trochu všechno od autobusu, do kterého už se nevejde ani muška, až po autobus, kde několik jedinců nenašlo místa k sezení. Zkrátka, opět dobrá výmluva, proč nezastavit. Jednou se mi takhle stalo, že mě vzal až třetí autobus, protože jsem čekala na zastávce sama a zastavování tedy bylo tak trochu opravdu na obtíž. A ten třetí...byl samozřejmě ten úplně nejplnější, ježto sbíral všechny nešťastníky na zastávkách zanechané.
Přesto, že nemůžete v autobuse číst, nehrozí, že byste se nudili. Permanentně totiž nastupují muzikanti či prodavači všeho možného. Na dnešní půlhodinové cestě na španělštinu jsem tak měla nejdřív možnost zakoupit čokoládovou tyčinku, poté náplasti, pak kuchařku a nakonec navrch několik eukaliptových bonbónů. Cestou zpět jsem si zase vyslechla něco peruánského folklóru. Přidejte k tomu fakt, že občas z okénka můžete shlédnout nějaké to představení akrobatů nebo žonglérů na křižovatce na červenou a chápete, že cestování autobusem je v Chile poměrně zábavná věc, nebo mě aspoň zatím opravdu baví. A to i přesto, že občas hudebníkovi v autobuse máte chuť zaplatit, aby už přestal. Protože ne každý chudý obyvatel Santiaga, který si takto vydělává své živobytí, je rozená superstar.
Takže, pokud budete někdy v Santiagu, nezapomeňte, že poznat určitou zemi spočívá v tom dělat co nejvíce věcí, které dělají její obyvatelé. Nevím, jestli prožívám právě období puberťácké zamilovanosti do svého nového města, drobnou manickou epizodičku, nebo zda jsou opravdu ty autobusy tak úžasné, že vám je doporučuju...
Příspěvky
Žádné komentáře:
Okomentovat