středa 23. března 2011

Chilanova práce a o Golemcích v Chile II.

Ve Francii se zcela politicky nekorektně ujalo úsloví "travail d'arabe", Arabova práce, které se vám bude hodit, když si jako náš kamarád Xavier například objednáte instalatéra, který, ač čistočistý Francouz, vám při zapojení bojleru a instalaci dřezu napojí odtok vody do starého plynového potrubí, což vytopí sousedy pod vámi, a bojler připevní tak dokonale, že v noci spadne a onen dřez rozbije. Když teklo potrubí minulý týden u Myriam a Lucky, přišli na to instalatéři hned čtyři a najednou. Vykopali do zdi první díru, nic nenašli, druhou, tam to také nebylo, až konečně u třetí závadu našli. Tři díry na čtyři šmudly bylo pro ten den už až až, a tak šmudlové, kteří si tu honosně říkají maestros, odložili další akci až na následující den, což přeloženo do češtiny znamená, "až nás budete dost dlouho otravovat po telefonu". Zřejmě jen díky tomu, že Lucka je blondýnka ale pak následující den maestros přišli, vyměnili trubku, která byla prasklá a tekla už tři měsíce poté, kdy se do zbrusu nového domu nastěhovali první nájemníci, a všechny díry po sobě zadělali. Lepší než Mefistofeles.

Jak vidíte, mezi Arabovou prací a Chilanovou prací je rozdíl pouze ten, že Arab je jeden a Chilanů je několik. A, abych neopomněla, Chilané si hrdi na vlastní práci nejednou nad staveniště vyvěsí chilskou vlajku a tu a tam se zaskvěje nápis mira como progresa Chile, podívej, jak Chile kráčí kupředu. Oplocení staveb a stavbiček pak obvykle nese nápis disculpen las molestias, estamos trabajando para Usted, tj. omluvte způsobené potíže, pracujeme pro vás. Jinými slovy, omluvte potíže způsobené tím, že pracujeme. Tak jak pracujeme.

To, jak Chilané pracují stále kupředu, mi v posledních dnech způsobilo tolik potíží, že jsem se stále nedostala k tomu, abych vám řekla, jak se tu u nás měli Golemci, alias mí rodiče. "Myslím, že se jim fakt chce přijet, jinak by za ty prachy mohli klidně někam jinam, třeba do Japonska" svěřila jsem se před jejich příjezdem kamarádce. Moji rodiče ale chtěli přijet sem a na rozdíl od minulého roku tak vybrali zemi, kde následně nenastalo žádné zeměstřesení ani žádná jiná přírodní katastrofa, a jejich pobyt proběhl bez ukradeného batohu, bez rozbitého autobusu, bez zapadnutí s autem na liduprázdném altiplanu a bez závěrečného zemětřesení a rozbořeného letiště. Celý se odehrával na stráních a vrcholcích And, ve střešním bazénu, u vínečka, v termálech, u prohýbajícího se stolu, v lagunách And, nebo na naplivaných lávových polích pod malými milými vulkány, které se chovaly zcela ukázněně a vypouštěly jen malinké čoudíky, aby se měli turisté na co dívat.

Golemci dostali také příležitost poznat tři z jurodivých podivínů, tedy tu a tam po Chile rozesetých cizinců, kteří tu poskytují ubytování. Nejvíce jurodivý jim nepochybně připadala El Medina pod vulkánem Llaima, již vlastnoručně postavil polofrancouz a poloital Emilio. Emilio, který pochází původně z velmi komplikovaného pařížského předměstí a který v Evropě pracoval jako sezónní číšník či kuchař, žije pod Llaimou již devátý rok a v nevyčerpatelném pracovním zápalu na svém pozemku vytváří nejrůznější stavby, které pak jeho žena Farida, napůl Tunisanka, napůl Italka, zařizuje a dekoruje. Emilio nemá rád bílou, a tak pořídil dřevěné ostění všemu, včetně ledničky a záchodových mis. Každý večer u večeře nám pak vykládá jako vždycky o svých plánech, které mu tu a tam zhatí zemětřesení, tu a tam velmi výbušný vulkán Llaima, tu a tam nepřetržitý déšť, ale na Emilia jsou všechny přirodní živly krátké. "Víš, co je tohle?", ukazuje mi Farida míchačku, v jejímž otvoru místo malty a písku kvetou muškáty. Míchačka, nebo květník?, zaváhám v duchu. "To je Emiliova pračka", řekne Farida. "V tom si pral, když přijel do Chile." El Medinu máme s Hvězdopravcem moc rádi, protože se tam člověk cítí napůl jako doma, a napůl jako ve fantastickém filmu. "He he, tak kdypak ho zdoláte, ten vulkán." směje se nám Emilio, když už potřetí odjíždíme, aniž bychom se podívali Llaimě do kráteru. Nedá se nic dělat, budeme muset přijet zase.

Cesta na jih Chile nám také odhalila tajemství záhady, kterak je možné, že při zablokování brzdy Pathfinderova kola, o němž jsem vám psala v minulém příspěvku, a poté, co s oním zablokovaným kolem ujel obchodní zástupce Nissanu dvacet metrů, nedošlo ke zničení přední pravé preumatiky. Zničená byla totiž zadní levá. Obchodní zástupce Nissanu není sice dost chytrý na to, aby věděl, že při jízdě se zablokovaným kolem dojde ke zničení pneumatiky, ale zase je dost mazaný na to, aby svou vlastní neznalost snažil všemožně schovat, a tak nám při opravě Chilanovy práce, tj. při opravě opravy brzd, které se zablokovaly po pouhých deseti kilometrech jízdy, dali přední kolo dozadu a bylo vymalováno. Autorizovaný servis Nissanu se v té chvíli dal shrnout do slov: oprava brzd: 300 euro. Čekání na technika s nepojízdným autem: hodina času. Sebrala jsem všechnu svou znalost chilské povahy do hrsti a poslala hned po odjezdu Golemků šéfovi Nissanu stížnost vyhrožujíc jim advokáty, četníky, televizí, peklem a hromy a blesky tak pasivně agresivně dokonale, že jsem následující den konečně mohla říct: nové pneumatiky: 300 dolarů. Dostat typicky chilsky neochvějně netečného obchodního zástupce do stavu zuřivosti: k nezaplacení. Tohle že je onen Ferda Diaz, který na moje otevřené hromy a blesky, že jak si mohli dovolit vrátit nám auto v podobném stavu a že jsme mohli být mrtví, pravil, že jsme nutně museli s tím autem něco provést my? Hvězdopravec si mne ruce, i když jsme ještě žádné pneumatiky nedostali.

Kromě potíží způsobených tím, jak jde Chile kupředu, které mě připravily o většinu času po odjezdu Golemků, pomalu nabírám zase pracovní rytmus. Univerzita sice ještě nezačala, ale už zase horlivě pracuju v asociacích. A lezu do kopce. Minulou sobotu jsme tréninkově vyběhli na Provincii (2750m), což znamenalo nejen zdolat 1750 výškových metrů, ale též večer přezout zničené nohy z pohorek do lodiček a odebrat se na večírek u příležitosti ročního výročí svatby Margaret a Johna. Podobný výcvik v zatínání zubů se bude hodit, nejen na Chilanovu práci. V pátek se vydáváme v sestavě Hvězdopravec, Sylvain a já na Plomo, 5400m, rozložitý vrcholek nad Santiagem.