Pelyněk, plyn, vzlykat, žvýkat

Součástí pomoci, kterou nám Hvězdárna poskytla, aby se nám v Chile žilo lépe, je příručka Welcome to Chile, kde je mnoho užitečných rad jako například "nečekejte, že objednané zboží přijde včas" nebo "neztraťte vaši šekovou knížku". Celá jedna stránka je pak věnována tomu, aby si zahraniční pracovník uvědomil, že výraz "udělám to hned (al tiro, praví příručka snažíc se dovzdělat anglofona)" nebo "Nebojte, udělám to zítra" neznamenají doslovně ani hned, ani zítra, ale jsou pouze vyjádřením faktu, že dotyčný neví, kdy danou věc udělá, což se ale v Chile neříká. Kultura velí dát nějakou odpověď, kdy bude daná věc udělaná, a příručka praví, abychom byli shovívaví a nemysleli si, že nám náš posluchač lže, nebo že se dost nesnaží. Příručka nabádá, abychom se pouze ujistili, že posluchač dobře rozuměl, co od něj chceme, a že až to bude, tak to bude, dočkej času jako husa klasu.

Chilané ale zároveň neustále říkají, jak moc pracují, a jsem nakloněna věřit, že tomu tak skutečně je. Tedy, pokud chápete slova "být v práci" a "pracovat" jako synonyma. Pracovní týden zde je cca 48hodin a poloviční úvazky se nevedou. Každá rodina, která může, což je cca každá rodina, jejíž měsíční příjem je nad 1500 euro, si najme služku a chůvu, která vychovává děti, venčí psy, uklízí a vaří, zatímco oba rodiče pracují od 8:30 do 18:30. Smutná realita liberálního hesla "pracujte více, abyste vydělali více" a v případech služek často "pracujte více, aby vaše dítě mohlo studovat" je zrcadlena v osudech chův, které se stávají náhradními matkami chilských dětí, aniž by jakkoli patřily do rodiny. Moje od Sarkozyho vypůjčené heslo tak trochu zabíjí socialistů vizi "pracujte méně, abyste žili lépe". Chilané tak trochu po americku, stejně jako mnozí Češi, pracují, aby mohli v supermarketech nakoupit oblečky a další cetky. Anebo psy. Tímto se musím totiž omluvit všem domácím čistokrevným psům, o nichž jsem si myslela, že nezírají smutně na svoje chudé kamarády z chudých čtvrtí. Než se totiž pes dostane k páníčkovi a s trochou štěstí ne na vodítko chůvě, je v supermarketu je koupi v této kóji nad níž nápis hlásá "udělejte radost vašemu potomkovi! Kupte mu štěňátko!":

Ačkoli nejsem zrovna milovník psů, musím říct, že před tímto regálem v rajónu bytových doplňků se mi trochu sevřelo srdce.

Supermarkety v Chile rostou jako houby po dešti a Chilané střední a vyšší třídy je mají rádi. Protože Chilané, stejně jako mnozí Češi a východoevropané vůbec, rádi ukazují, že mají peníze. A stejně jako Prahou se tak Santiagem prohánějí velká a drahá auta, džípy a dokonce i malé v Americe moderní náklaďáčky zvyšující zbytečně hladiny splodin v ovzduší. Nemluvě o tom, že ke každému drahému autu patří stejně jako u nás po revoluci alarm, který se rozhýká vždy, když se k vydřenému fáru přiblíží cokoli nebo kdokoli. A stejně jako v mojí rodné zemičce, jsou zde lidé povětšinou unavení a z mé představy o otevřené povaze Jihoameričanů se postupně stává jeden z mýtů, který se v realitě nepotvrdil. Na koncertě Salifa Keity minulý týden jsem překvapivě konstatovala, že publikum netančí, ale pouze unaveně zírá. Post totalitní doba je tak možná napříč kulturami stejná v tom, že je v ní nutné rekonstruovat nově svůj smysl života, přičemž zaplnit tuto prázdnotu věcmi je věc jednoduchá a první na ráně. A samozřejmě nadnárodními firmami vítaná.

Ale nechme pesimismu. Uvidíme, jaká bude realita mimo Santiago. Však Francii také nepoznáte v Paříži.

Jestliže Chilané tráví v práci hodně času a především Chilanky pak hodně málo placeného času, je otázka, co v tomto čase dělají. Hvězdopravec stále bojuje s helpdeskem. Ricardo, který by se měl postarat o to, aby Hvězdopravci fungoval email, mu ukřivděně prozradil, že v Chile jsou právě prázdniny, a to že žádný Chilan nepracuje, jenom chudák Ricado, který má tu smůlu pracovat v evropském výzkumném institutu. A pak máte samozřejmě dělníky a opraváře všeho druhu, kteří jsou nejspíš ve všech kulturách stejní. No uznejte, zda tahle fotka nemá něco z celosvětové pravdy o zednících. I když, pravda, chilští zedníci mají tu výhodu, že díky svému malému vzrůstu dobře pasují do "kolečka", ve kterém pospávají ve stínu zatímco tabule blokující chodník hlásí "Zde pracujeme pro Vás". Fotka původně měla zachycovat kolečkovou techniku siesty, ale bohužel jsem nenašla z dálky dost dobrý úhel, aniž bych přitom nemusela vstoupit do čtyřproudé silnice a za fotku tak položit život, a tak je siestující dělník schován za stromem. Jedinečnou polohu kolečka ale můžete na fotce vidět dobře.
Další kategorií jsou pak instalatéři a plynaři. Jak jste se dozvěděli na začátku příspěvku, není radno očekávat, že zakoupená lednička či sporák přijdou včas. Plynař také ne, ale přesto se nezřídka kdy stane, že přijde dříve než samotné zboží. Jedna kamarádka mojí dobré duše Mathilde tak onehdy odběhla přímo od oběda, což je na Francouzku nezvyklé, jelikož jí právě zavolal plynař, že dorazil k ní domů. Onen plynař přišel na zapojení sporáku dva dny před tím, místo dopoledne pravda v pět večer, ale i tak přišel dříve než sporák, který měl přijít den před plynařem. Druhý den přišel sporák. Plynař, přestože řekl, že přijde ráno, dorazil tentokrát okolo třetí odpoledne, když kamarádka zrovna byla v lékárně 2 minuty od domu. Zavolal jí tedy na mobil a pravil, že nemá čas čekat a že přijde tedy dopoledne následujícího dne. Úprk od oběda se tedy dá pochopit, ježto obědvat je důležité, a k tomu potřebujete zapojený sporák.

Stejně tak jsou na tom s orientací v čase uklízečky z našeho hotelu. Obvykle projdou pokojem cca třikrát denně, jednou proto, aby vyměnily ručníky, jednou proto, aby ustlaly, jednou proto, aby uklidily a někdy ještě proto, aby všechno zkontrolovaly. Tyto procedury se odehrávají kdykoli mezi 8:30 a 18hodinou. Obvykle při první srážce s vámi, ještě rozespalými či právě ze sprchy vylezlými nebo právě snídajícími či obědvajícími, uklízečka položí otázku, kdy má přijít. Odpovězte cokoli. Dnes jsem odpověděla při prvním kole"před dvanáctou". Druhé kolo se tedy odehrálo logicky ve čtyři odpoledne.

Tak se mějte pěkně. Zítra se snad dozvím, zda se budeme stěhovat do bytu v Bellavistě a budeme tak mít možnost získat vlastní historku o tom, jak se to s plynařem na při zapojení sporáku.