Patálie v Patagonii

Ne, nejsem zase na prázdninách. Jsem v Santiagu a pracuju. Ale včera se chilská vláda měla vyslovit ke gigantickému projektu HidroAysen, který plánuje vybudování pěti obřích vodních elektráren v panenské krajině chilského jihu a získanou energii, v seismicky nejaktivnější zemi světa, vést 2300 kilometrů na sever, kde ji Chile potřebuje pro důlní těžbu. Sama otázka, zda je opravdu elektřina potřeba, je sporná, ale projekt vybudování elektráren a následně vysokovoltážního elektrického vedení šesti národními parky, jedenácti rezervacemi, 26 místmi určených jako prioritní pro zachování, 16 mokřinami a 32 soukromými chráněnými územími, je zcela skandální. Je mi jasné, že emblematický park Torres del Paine zůstane zachován, ale ostatní, nenavštěnované, ale o to krásnější a zachovanější části země to pěkně odnesou.

A ještě skandálnější je to, že byl projekt odhlasován všemi členy vládní komise, která měla zvážit vliv projektu na ekologii, jako jedním mužem. Hned po hlasování se před prezidentkým palácem začali shromažďovat lidé na protest proti projektu. I přes masivní kampaň v médiích, která tvrdila, že Chile prostě bez energie z jihu jde zcela do kytek, je stále většina populace totiž proti projektu. "Jdeme demonstrovat", řekla jsem Hvězdopravci, ale ten prohlásil, že není blázen, ježto stejně víme, jak to všechno dopadne. A měl pravdu. "Policie musela použít vodní děla, aby uklidnila situaci", napsal internetový deník Emol v domnění, že vodní děla jsou zřejmě velmi uklidňující záležitost. Mě tedy moc neuklidňují a je fakt, že jsem srab, ale vody obohacené o iritující látky, kterou chilská policie při každé manifestaci stříká do davu, se mi samotné čelit nechtělo. Přesto mě hlodalo svědomí a hlodá pořád. Navzdory totálnímu tichu, kterým chilská media obvykle komentují protesty a manifestace, se proslechlo, že manifestace byla potlačena tak násilně, že něco podobného už dlouho nikdo neviděl. Fotky nakonec uveřejnil i jeden z hlavních deníků, La Tercera. Dnes večer konala demonstrace kousek od nás na Plaza Italia, místě, kde se Chilané shromažďují asi jako u nás lidé na Václaváku. Když jsem dorazila domů, slyšela jsem, jak to tam vře, ale než jsem se rozhoupala k odchodu, nastalo ticho. Policie zase protestům učinila přítrž, či spíš průtrž, potvrdil mi minoritní deník El Cuidadano.

A tak tu sedím a přemýšlím, co dělat. Takovéhle protestování není jen tak, říkám si, ale také si říkám, že kdyby si každý myslel podobné věci, máme ještě otrokářství. Úplně skandální je pak podle mě fakt, že dle smlouvy, kterou má Hvězdopravec s Hvězdárnou, máme prý stejně účast na všech manifestacích zakázanou, stejně jako stávkování, a za podobné prohřešky hrozí vyhazov. Mimochodem, za šíření podobných informací o smlouvě též. Že je Chile skutečně skandálně nedemokratická země? A víte, že Hvězdárna je evropská organizace? Ano, ta, co neuznala naše registrované partnerství, jako dostatečný důkaz toho, že jsme pár. Ale zpět k HidroAysenu. Co byste dělali vy?

Pokud vás zajímá více informací o projektu, odkaz je zde. Moje povídání a fotky z výletu do severní Patagonie, přesně tam, kde se má celá ta hrůza stát, jsou zde. A tohle je místo na řece Baker, které přehrada zatopí:


Nejsem mistrem velkých slov, ale z podobně nevratného zvěrstva se mi skutečně stahuje hrdlo. Obvykle se věcem dokážu smát alespoň na blogu, ale dneska mi to nejde.