úterý 18. října 2011

O kapitalismu v Chile

V sobotu zažil celý svět, včetně Santiaga de Chile, vlnu demonstrací proti kapitalismu. O kapitalismu tu mluvím jako o ekonomickém systému, jehož rozvod s demokracií bychom měli konečně přijmout, jak výstižně říká filosof Slavoj Zizek v projevu předneseném před Wall Street.



Kdo ví, zda se jedná o rozvod po nepodařeném manželství, nebo po manželství doslova z donucení, zdá se ale, že silák kapitalismus v mnoha zemích tu chudinku neurotickou, demokracii, vlastně vůbec nepotřebuje a je mu dobře i bez ní (v této souvislosti Zizek cituje například Čínu), nebo spíš hlavně bez ní. Demokracii je třeba manžela nového. Nejsme snílci, říká Zizek. Snílci jsou ti, kteří si představují, že to takhle může jít do nekonečna dál. Držitel Nobelovy ceny za ekonomii Joseph Stiglitz v rozhovoru, který vyšel tento týden v týdeníku Respekt, pak udává, že ekonomické myšlení, které nazývá thatcherismem, nám podsouvá teorie o samoregulativním a efektivním trhu, který je své otřesy schopen vyrovnat sám, jako objektivní pravdu, ačkoli se jedná pouze o jednu z možných teorií. A navíc, makroekonomická data čtená podle této teorie ukazují, že nyní všechno v pořádku, říká Stiglitz, ačkoli mluvíme o krizi. V rozhovoru zajímavě ukazuje, kterak zastánci těchto teorií říkají, že "jejich teorie fungují vždy - kromě chvilek, kdy nefungují". Zkrátka, zdá se, že teorie, kterými nás ukolébávali za revoluce, je třeba přehodnotit. Ať už je třeba jen ušít starému manželovi nový kabát a nahnat ho do fitcentra, ať se trochu činí, nebo ať už je třeba přemýšlet o manželovi novém, něco třeba udělat je.

Nedávno se na internetu objevil česky článek zabývající se nepokoji ohledně vzdělávání v Chile napsaný někým, kdo se dívá na Chile z post komunistické střední Evropy, a to je na článku značně vidět. Myslím, že by sice mohlo být tak trochu jedno, co si Jan Jindra myslí o Chile, ale přemýšlíme-li hlouběji a vezmeme-li obtíž vidět události v jiném než v post-komunistickém kontextu jako rozšířený post-železnooponovitý problém netýkající se zdaleka pouze pohledu na Chile nebo Jižní Ameriku, zas tak docela jedno to není. Myslím, že stejný problém se týká i pohledu českých médií na události na Wall Street, a proto jsem se rozhodla sesmolit tenhle článek. O tom, jak to vypadá v totálním kapitalismu.

V Chile, které se na první pohled nezdá turistovi vůbec rozdílné od "vyspělého světa" což přimělo jistě nejednoho zklamaného cestovatele k prohlášení "ale tady to vůbec nevypadá jako v Jižní Americe", máme kapitalismus jako řemen a demokracie se tu, stejně jako v Čechách, pomalu vzpamatovává z dlouhé těžké nemoci. Jak říká Jindra ve svém článku, na konci diktatury tu ekonomické směřování vytyčili tzv. Chicago Boys a vytvořili v Chile liberalismus amerického typu - tedy typu, kde vládne volný trh. To znamená, že role státu má být maximálně omezena, a každému pak podle jeho zásluh a umu. Po něčem podobném se volá v Čechách: nižší daně, nižší dávky, ať si pěkně každý poradí sám. Odtud pochází také koncept "amerického snu", kterému tak hází klacky pod nohy, dle názoru mnoha Čechů, vysoké zdanění. V Chile skutečně mnoho dávek neexistuje, mnoho lidí nemá důchod, nemá zdravotní pojištění, dávky v nezaměstnanosti jsou tu cizí slovo, daně nejsou nijak neúměrné. Pracovní smlouvy jsou velmi flexibilní a umožňují zaměstnance vyhodit, kdy si zamanete, což většinu zaměstnanců odrazuje od podobných bojůvek jako je stávkování nebo jiné vyskakování si, které nemají kapitalisté rádi. Nárok na dovolenou je 10 až 15 dní za rok, a tak si vaši zaměstnanci za vaše peníze šunky u moře moc nepoválejí. Pracuj a dostaneš, co ti patří. Liberalismus, jak říkám.

Kapitalismus tu vládne i ve školství a zdravotnictví. Ve zdravotnictví existuje tolik typů státního a soukromého pojištění, že se v tom často nevyznají ani sami Chilané. Pokud máte státní pojištění (což nejsou zdaleka všichni), které platíte, před tím, než jdete k lékaři, zajdete do pojišťovny, vystojíte frontu, koupíte si bon za cenu, která koresponduje vašemu typu pojištění na onen výkon, a v některém se smluvních zařízení si zákrok necháte vykonat. Mezi zařízeními variuje cena výkonu až o 1000%, jak uveřejnila včera La Tercera, a samozřejmě s bonem nemůžete kamkoli, nýbrž jdete tam, kde vám onen typ bonu vezmou. Zkrátka, v jestliže vás ve státní nemocnici přijde výkon na 840 pesos (cca 30kč), na jedné z nejmodernějších klinik vás bude stát pesos 15 000 (450 kč) a pokud máte nejlevnější pojištění, dostanete tedy bon do levné státní nemocnice. Opět ráj, řekne si český podnikatel s kapsami naditými penězi, alespoň nebudu muset čekat s lůzou, zaplatím sice víc, ale budu moct jít na moderní voňavou kliniku. Ano, čekat muset nebudete. A možná vám může být i ukradené, že na rozdíl od vás vaši zaměstnanci musí mít v rodině někoho, kdo nepracuje a bude stát dlouhé hodiny frontu, aby pro vašeho zaměstnance získal schůzku s doktorem, a následně váš zaměstnanec bude čekat stejně dlouho ve špinavé čekárně státních zařízení, než ho doktor vezme, tedy pokud vůbec do státního zdravotního střediska onen doktor dorazí.

Jenže pokud vládne liberální ruka trhu i ve zdraví, je třeba z vašich naditých kapes peníze vytáhnout stůj co stůj. S lůzou tedy nečekáte, ale podivně často vám doktor řekne: "Tahle bolest hlavy se mi nezdá, raději vás pošlu na scanner, jestli to není tumor..." (moje kamarádka Carmen), "Tadyhle máte v prsu něco, co by mohlo být rakovina...raději uděláme pár vyšetření..." (moje kolegyně Lucha. Podnikateli se toto jistě nestane, ale třeba má podnikatel s naditými kapsami ženu, kdo ví), "váš kardiogram má tadyhle nějaký problém, to by mohlo být nebezpečné..." (Hvězdopravec sám). Vystrašený pacient samozřejmě vysolí za komplementární vyšetření, které se pak k úlevě všech ukáže negativní, a kdyby to bylo jinde než v Chile, už byste skoro otevírali šampaňské, že rakovina se nekoná. Váš doktor ale možná ví, že pravděpodobnost, že by se konala, byla přeci jen minimální, nebo dokonce vůbec žádná. Jenže business je business a v něm jde o to nabídnout vám službu. Kupovat vás nikdo nenutil.

No co, alespoň o vás ale pečují, řekne liberální podnikatel. Až do chvíle, kdy ho na ulici srazí auto, zrovna, když jako na potvoru šel běhat po své luxusní rezidenční čtvrti v sice značkovém, ale poněkud omšelém tričku. Přestaňme na chvíli fantazírovat a vraťme se do reality. V pátek šel Holger, Hvězdopravcův německý kolega, do práce v luxusní a bohaté Vitacuře, a viděl nehodu. Auto srazilo cyklistu, který ležel na zemi v bezvědomí a měl tržnou ránu na hlavě. Řidič auta byl přítomen i se svou ženou a přijela také hlídková soukromá policie čtvrti. Holger má kurz první pomoci, a tak se zastavil, aby zraněnému pomohl a zkontroloval, zda nemá zapadlý jazyk. Když se ujistil, že raněný žije, otázal se, zda někdo zavolal sanitku. Hlídka placená radnicí pro zaručení bezpečnosti obyvatel říkala, že sanitku volali, ale že problém je, že nikdo neví, jaké má raněný pojištění a co si může dovolit, a státní sanitce by to trvalo na místo nehody hodinu, takže.... Jinými slovy, jasné chilské "nebude to také l'ahke draha" přeložitelné též jako "my jsme volali, ale nikdo nám neřekl, že přijedou". Při pádu cyklistovi vypadl z kapsy mobil, který ale nyní nikdo nemohl najít, protože ho někdo z čumilů - v jedné z nejbohatších čtvrtí Santiaga -, kteří se seběhli okolo nehody, ukradl. Holger, řidič, jeho žena a hlídka čekali na sanitku další půl hodiny, ale stále nikde nikdo. Po té době žena řidiče, který se zdráhal sanitku volat, neb v případě, že nehoda nebyla jeho chyba, platil by odvoz zcela zbytečně a kdo ví, zda by peníze pak někdy viděl, z kapitalistického hlediska zcela vyměkla a zavolala potenciálně na svůj účet rychlou z nedaleké luxusní Clinica Alemana. Luxusní rychlá přijela za patnáct minut. Raněný v bezvědomí, o němž nikdo nevěděl, zda má pojištění a peníze, neb se to nedalo vyčíst z jeho oděvu, strávil leže na silnici přesně hodinu. Připadá vám to jako skazky, jimiž nás strašili za komunismu? Jak z Marie Majerové, což? Inu, jak asi také vypadala ona tolik adorovaná první republika? A v Chile je to pravda dnes. I nadité kapsy mají svoje limity, když nemůžete podepsat šek. Mimochodem, pokud pan podnikatel odveze svoji ženu k porodu na kliniku, kde byla jeho žena registrována a celou dobu se na ní kontrolovala, než jí jakkoli budou věnovat pozornost, požádají o nevyplněný podepsaný šek požádají. Pro strýčka příhodu, kdyby něco a zlotřilí rodiče či pozůstalí by to pak nechtěli zaplatit. Ale hned, jak podepíšete, nečekáte, to je pravda.

Nadité kapsy se vám budou hodit, pokud všechno u porodu dobře dopadne a za pár let budete mít doma předškoláka a následně školáka. I vzdělání je business, a tak v něm koupíte školy, kde vaše ratolest bude sedět se stejně bohatými dítky. Ne tedy nutně s těmi, kdo jsou chytří a motivovaní, ale co, i to může být podnikateli s naditými kapsami jedno, alespoň dítko nebude mít tak velkou konkurenci při získávání univerzitního titulu. Za univerzitu to už pravda i páně podnikatelovy kapsy pokrvácí značně a s největší pravděpodobností se bude muset zadlužit nejméně na pár let, ale budoucnost dětí není zkrátka zadarmo. Říká se tomu investice, řekne pyšně podnikatel a spokojeně solí 6000kč měsíčně.

Trochu víc vám, pane podnikateli, ale možná absence vzdělání bude vadit u vašich zaměstnanců, kteří - děti rodičů chudých, nebo možná jen o budoucnost dětí nezajímajících se - prošli státním systémem s velmi špatně placenými a neustále se měnícími učiteli čtoucími během hodiny klidně noviny nebo telefonujícími, dávajíce najevo, že dobrá známka je za ticho a že samostudium je ověřená metoda. Státním systémem, který jasně ukazuje, že odtud cesta daleko nevede, a tomu, kdo to nepochopil, to jasně ukázal na výsledku státní maturity, obsahující látku, kterou student státní školy nikdy neviděl. Najít v Chile kvalifikovanou - myslím opravdu kvalifikovanou - motivovanou a spolehlivou pracovní sílu je problém. Naši sousedé, majitelé vietnamské restaurace Vietnam Discovery, by vám o tom mohli vyprávět hodiny, a také vyprávějí. Totéž jejich kolega, majitel restaurace Le Bistrot. A to, že to nejsou jen plané nářky, to si ověří čtenář i pan podnikatel s naditými kapsami hned, jak si bude chtít trochu vyhodit z kopýtka. Služby v Chile, oné ultrakapitalistické ekonomice, si v ničím nezadají s tím, co si pamatuju ze svých mladých let z Čech. Pokud si pan podnikatel chce zarelaxovat v restauraci u aperitivu pisco sour, bude tedy třeba, aby chytil číšníka, zeptal se, zda je pisco domácí, dostal pozitivní odpověď, vysvětlil číšníkovi, že aperitiv se nepodává po jídle, ale před ním, následně i v luxusní restauraci zkonstatoval, že pisco je ve skutečnosti předmíchaný Capel z láhve, kterou by si za účtovaný obnos mohl koupit celou, atd. atd., to všechno až do totálního vyčerpání a bezpečně vždy a všude, jen v různých provedeních.

"Jestliže je v Americe něco jednoduchýho", řekl v sobotu Sylvain, který žil několik let v Californii: "je to utrácení peněz." V Chile ale vaše peníze utratit za konzumní štěstí není jen tak, protože i na utrácení je třeba mít trpělivost. Vaše peníze na první pohled vlastně nikdo nechce - soudě například dle otrávených prodavačů, kteří neví ani zbla o tom, co prodávají a dokonce ani o tom, co vůbec mají - ale po nějaké době pochopíte, jak to všechno funguje a nakonec koupí každý. Protože věci prostě potřebujete nebo prostě jen hodně chcete, a servis je všude stejný, takže přeběhnutí ke konkurenci nefunguje a nikdo se ho tu nebojí. Koupíte tak nakonec věc, která by vás v Americe stála polovinu, a málem poděkujete, že vám ji laskavě chtěli prodat, i když víte, že výrobek je druhé kategorie a že to, co se prodává v Chile, je často šunt. Nadnárodní firmy evidentně nemají s prodejem šuntů za dvojnásobnou cenu v zemích třetího světa žádný problém, protože proč je nenabídnout, když je po nich poptávka?

A když pan podnikatel potřebuje opravit auto, nastane teprve ten správný problém. I když platí servis dráž než v západní Evropě, bude muset počítat s tím, že i v nejdražším servisu bude - nebude-li pan podnikatel pozorný - spáchána fušařina hodná Automototechny za hlubokého komunismu. I když chodíte stále na totéž místo, do téže restaurace, musíte dávat pozor, jinak budete ošuleni způsobem, nad kterým vám zůstane rozum stát. "Copak neví, že jsem stálý klient? Že jim tu třikrát ročně nechám 30 000 za servis na autě?", nechápavě zírá podnikatel na své splasklé kapsy a na opravu provedenou stylem "co oči nevidí, srdce nebolí". Ví, ale je jim to jedno. V Chile platí, že dnes je dnes a zítra, to se teprve uvidí. Myslet v perspektivě delší než týden je tu opravdu rarita, a tak mnoho obchodníků myslí, že co z vás můžou vytáhnout za minimálního usilí dnes, nebudou nechávat na zítřek.

Peníze tedy nakonec utratíte tak jako tak, nač se tedy zlobit se zlepšováním, a ekonomika jede pěkně dál. Panu podnikateli s naditými kapsami peníze létají sem a tam, ale dostane za ně kvalitu velmi podprůměrnou. Proč? Protože prodavači, číšníci, kuchaři, automechanici a podobné profese jsou tak špatně placené, časově náročné a nestabilní, že lidé, kteří je vykonávají, mají plnou hlavu jiných starostí. A pak, paqué?, jak říkají Chilané, na co? Smlouvy se tu stejně moc neprodlužují, po pár měsících adieu, plat bude pořád mizerný, číšník si nikdy v životě nebude moct zajít na večeři do podniku, kde roznáší. Americký sen je v zemi, kde se platí za všechno, opravdu jenom snem. A kdo ví, nač číšník, který už potřetí spletl vaši objednávku, myslí. "To je neuvěřitelný, Chilani, to je samý drama", řekl mi onehdy jeden z jurodivých podivínů zaměstnávající desítku Chilanů. Přikývla jsem, že mám stejný dojem, ale na druhou stranu se, jako psycholog, setkávám s určitou částí populace, u níž se drama dá očekávat. "No fakt, to máš, tenhle shání peníze, protože jeho teta má rakovinu (chemoterapie zde není hrazena pojišťovnou), tamtomu zase porazilo auto bráchu a mají v nemocnici dluh za krev (krevní konzervy se tu platí, buď v penězích, nebo v naturáliích, tj. musíte dodat tolik krve, kolik pacient spotřeboval), támhletý syn je alkoholik a bere drogy a kuchařce vyhodili vnuka ze základky a nemůžou pro něj najít novou, protože nemají peníze a státní to byla jediná...."

Chile má kapitalismus toho nejliberálnějšího kalibru, a přesto to tu často vypadá jako u nás za socialismu. Podobná šeď, život předem nalajnovaný, i když ne ideologií, ale podle toho, v jaké sociální skupině jste se narodili a co můžete svým dětem "koupit". Nedávno jsem slyšela či četla v debatě o chilském školství, že "rovnost" je cosi jako vypustit běžce a chtít se ujistit, že doběhnou všichni ve stejný čas. Co to udělá se sprinterem první kategorie?, ptal se pan řečník a sám si odpověděl: jasně, že ho to otráví. Jen nevím, jak si pan řečník dovolil předpokládat, že v Chile existuje nějaká rovná startovací čára a zeptala bych se ho, co udělá se sprinterem první kategorie to, když na rozdíl od ostatních musí uběhnout ne 300m, ale 1300m, protože má na rozdíl od ostatních mezi výstřelem a cílovou páskou jedno "trestné" kolečko okolo celého stadionu.

Jinými slovy, Chile je důkazem toho, že absolutní liberalismus sám o sobě fungovat nemůže a že trh to zkrátka všechno nezachrání, protože to, co zde vzniklo, má otravné rysy toho, co známe z dob totality, plus nevýhody kapitalismu, jako je špatná ochrana zaměstnanců, nerovný přístup ke zdravotní péči nebo ke vzdělání.

A když jsme u té totality, vraťme se k původní ideji o manželství s kapitalismu a demokracie, o níž jsem napsala, že je zde "po dlouhé těžké nemoci". Chile je demokratická země, tvrdí se. Bez nezávislých médií. V duchu kapitalismu tu totiž všechno někomu patří a není tedy divu, že zvoleni jsou vždy mocní a movití. A že se o mnoha věcech v médiích mlčí. Napojení hlavních sdělovacích prostředků na politické elity je tu tak normální, že se nad ním nikdo nepozastavuje. Když přece máme omezit roli státu! A demonstrace tu mohou být zakázané, pokud se vládě zlíbí, a také se tak děje, protože je třeba chránit soukromé vlastnictví (rozuměj obchody na Alamedě, které přicházejí o klienty) a bezpečnost obyvatel. V případě, že je demonstrace zakázána, je prostě rozprášena vodními děly a plynovými bombami a je vymalováno. Pravda, tady, konečně, z veřejných peněz, policie tu nikomu nepatří. O jaké demokracii tedy mluvíme, jestliže media jsou manipulativní a demonstrace můžou být zakázané? Přesto to, co v Chile existuje, není diktatura. Co to tedy je? Liberální společnost. Trh reguluje, kdo má peníze, a kdo má peníze, má moc. S ostatními svobodami, jež liberalismus hlásá, si pak samoregulující se svobodný trh dělá, co chce.

Když jsem poprvé slyšela slovo liberální, spojilo se mi se slovem "svobodný, volný". Svobodní jsme chtěli být za komunismu a liberální znělo pěkně. Když o tom tak přemýšlím, napadá mě, že "svobodný" má též synonymum "utržený ze řetězu" a že i ty mříže, o něž bijou oni (Nerudovi! Janovi i Pablovi) lvové, nejsou možná problémem samy o sobě. Jinými slovy, mříž či řetěz není věc plošně hodná zatracení, neb se někdy setsakramentsky hodí, zvlášť, pokud máte před sebou dravou šelmu. Svoboda je iluze a ještě větší iluze je, že ji přinese zmenšení role státu. Naopak, a tak doufám, že si v Čechách pod záminkou "totalita skončila, liberalismus přichází" nenecháme vzít to, o co většina zbytku světa bojuje, nebo o čem se jí dokonce ani nesní. Tu, i když křivolakou, poměrně rovnou startovací čáru.

A nápoje při běhu pro všechny! Zdá se, že i když se vžijeme do podnikatelovy kůže, nakonec na tom vyděláme všichni.

P.S. Článek Jana Jindry, který se mu konečně podařilo procpat do Respektu (první číslo z roku 2012) a který dobře ukazuje rozpor mezi optimistickými ekonomickými čísly a neutěšeností situace, najdete zde. Diskuze pod mým článkem O kapitalismu jasně ukazuje, že dostat článek o nepokojích, kde jednoznačně liberalismus zapáchá, je těžké i u tak vyváženého média jako je Respekt. Mimochodem, fotka pouliční bitky u onoho článku s komentářem "Tentokrát se ještě vrátlili do lavic" jasně ukazuje, že rozejít se s klišé "kdo stávkuje je komunista a lenoch" je pro naše média zatím v nedohlednu.

32 komentářů:

  1. Moc pěkný článek:-) Budu z něj citovat svým hyperliberálním kamarádům...:-)
    Slyšela jsem, že s těma zbytečnýma zdravotníma vyšetřeníma to funguje dost obdobně i v Bulharsku. Když pominu fakt, že je to nemravně drahé, zneklidňuje mě na tom nedůvěra k doktorovi, která z tohoto vztahu nutně pramení...
    Doufám, že si lid v Chile v tomhle systému udělá pořádky (teda vlastně všude na světě, že). V pondělí někdo v rádiu zmiňoval takzvaný "kotlinový efekt". Který v podstatě popisuje, jak je těžké, aby nějaké myšlenky zvenčí pronikly přes hraniční hory a ujaly se v české kotlině. U toho liberalismu mám podobný dojem. Většina světa tak nějak ví, že tudy cesta nevede a přitom na českém Hradě sedí senilní liberál, kterému půlka národa zatvrzele líbá nohy...

    PS: Když jsem poprvé slyšela mluvit Slavoje Žižeka, zbavila jsem se veškerých komplexů týkajících se mého českého přízvuku v angličtině:-)

    OdpovědětVymazat
  2. dievča, máš dar od boha. takýto výstižný rozbor situácie som už dávno nečítal. neviem, či to súvisí so smutným jesenným počasím u nás, ale po prečítaní tvojho článku som zostal ešte smutnejší.
    btw - spomenie si tam ešte niekto na spasiteľa allendeho?

    OdpovědětVymazat
  3. Zito, presne, s duverou v doktory je to to nejhorsi, proto tu vsichni obehnou se vsim jen trochu zavanejici vaznosti obehnou doktoru nekolik, ale i tak, jak si pak z verdiktu, casto naprosto rozdilnych, vybrat?

    Kotlinovy efekt je u nas veliky...myslim, ze je dulezite mluvit o nasi zkusenosti s totalitou, jenze mi prijde, ze u nas to implikuje sezeni si na usich, kdyz se mluvi o zkusenostech, ktere zase udelali lide jinde, jako kdyby ty jejich nemely dost velkou platnost.

    A s Zizkovym prizvukem souhlasim, take me odzbrojuje a uz se za ten svuj tolik nestydim. A na co se konec koncu stydet, kazdy mame prizvuk odtud, odkud pochazime, a to i v materstine, tak co...

    Hastone, dekuju a nesmutni, doufejme, ze se neco zmeni, kdyz je v ulicich tolik lidi. Jestli byl Allende spasitel, to nevim, ale myslim, ze CHile nic lepsiho v sedmdesatych letech potkat nemohlo (psala jsem tu proc, http://chequitachile.blogspot.com/2009/05/allende-jedna-kniha-kterou-jsem-prave.html) - a nic horsiho nez blokada, ktera nasledovala a vyvrcholila pucem, samozrejme. Vzpomina se tu na nej hodne, jeho dcera, Isabelle Allende - nikoli spisovatelka, nybrz jeji jmenovkyne, je stale aktivni v politice .

    OdpovědětVymazat
  4. na vysvetlenie: spasiteľom nazvali allendeho po narodení jeho rodičia - ja som si to len preložil... :-)

    OdpovědětVymazat
  5. Terezo,
    to je hodně zajímavý postřeh! Asi pravdivý. Ale i kdyby nebyl, stojí za to to dál pozorovat:
    "Kotlinovy efekt je u nas veliky...myslim, ze je dulezite mluvit o nasi zkusenosti s totalitou, jenze mi prijde, ze u nas to implikuje sezeni si na usich, kdyz se mluvi o zkusenostech, ktere zase udelali lide jinde, jako kdyby ty jejich nemely dost velkou platnost. "

    Mně totiž připadá hrozně cenné moct si tu číst o poměrech v Chile, o životě v Chile. Je na tom vidět hodně věcí - krom toho, že je to zajímavé samo o sobě a čtivě podané. Cenné i proto, aby si na tom člověk uvědomil leccos o poměrech u nás, na druhé straně světa, a o možnosti, jak jinak na sebe pohlížet.

    Díky za to video Slavoj Žižek. Zatím jsem stihla vidět jen to první, ale chci se kouknout i na ta další, až počítačové okolnosti dovolí.

    OdpovědětVymazat
  6. Lisko, ja samozrejme nevim, zda ma muj postreh nejak velkou platnost, usuzuju na nej ale z toho, co ctu v ceskych novinach, co slysim v diskuzich a konec koncu i z toho, jak jsem sama byla vychovana a jak bylo pro me prekvapenim, ze nekdo nemysli o kapitalismu stejne jako my, kdyz u nas skoncila totalita. Schvalne, co si mysli treba tvy kolegove na vycviku? Brutalne liberalisticke nazory mych kolegu - psychologu - v Cechach pro me napriklad byl opravdu sok. Nastesti se ale sezeni si na usich tyka jen urcite (i kdyz podle me velke) casti obyvatel. Pochybuju take, ze nekdo z lidi s "kotlinovym smyslenim" je pravidelnym ctenarem mych vysplechtu o Chile, a hlavne mych politickych vysplechtu o tehle zemi.

    OdpovědětVymazat
  7. Terezo,
    zase jsi uhodila hřebík. Na výcviku ještě nepadlo o politických názorech ani slovo, ale od pohledu bych 90 % lidí otipla na příznivce trhu, ODS nebo Top09...
    Copak na výcviku, ale kolegové v práci jsou asi všichni pravicoví, myslím si. A přitom denně vídají lidi velmi chudé, soucítí s nimi, lecjak je podporují a leckdy i za ně bojují, aby dostali vyšší invalidní důchod - a přitom se mi jeví jako Top09 (už ten název strany mi byl směšný ve chvíli jejího vzniku).

    Occupy Wall Street se mi líbí, ale nelze nemyslet na to, že celé takové hnutí, i kdyby se kdovíjak rozšířilo (a dokonce tím spíš!), stejně ho nakonec využijí pro své obohacení, integrují zase stejné mocenské struktury, které tu jsou. Nebo jiné, ale napojené na stejné prachy. Jako to dělají od 60./70. let (jak o tom mluvil Keller a vlastně i Žižek): kecají ve svých propagacích o výhodách pro zaměstnance a příspěvku na chudé děti a fair trade výrobcích, jako by to bylo něco chvályhodného a jejich vynález a kdovíjaká dobročinnost. Přitom to slouží jejich zisku.
    Ovšemže ti na Wall Street vědí, že tohle pravděpodobně nastane (líp než já)- ale jak tomu zabránit, to asi zatím nikdo neví. Nebo jo? Nemůže vědět, zatím. Ale to zase nahrává tomu, aby se nic nezměnilo :(

    OdpovědětVymazat
  8. Lisko, mne prave na vycviku debaty s kolegy opravdu sokovaly. Oni, na mne trochu moc esotericti maliri mandal, hledajice vse primitivni ja pomoci nejruznejsich "odvazovych" aktivit, ze kterych mi trochu naskakovala husi kuze, protoze skeptik ve mne zkratka asi bude porad a navic mi vadi diletantstvi podobnych aktivit, oni na mne zacali v diskuzich vytahovat argumenty typu "me pravo je dojit si i v nedeli v devet vecer do supermarketu koupit rohliky", "kdo se stara, uzivi se, ja jsem si treba otevrel hospodu, abych mohl pracovat jako psycholog" nebo "nerikej mi, ze ve Francii ty nepokoje nedelaji Arabasi, muj svagr to tam zna a rikal mi to" (to uz jsem ve Francii sama bydlela par let), klienti (ne nahodou se ve zbytku sveta nerika klient, ale pacient, protoze vztah pacient-terapeut neni rozhodne totez, co klient-terapeut a jako psychoanalyticky ucen bych to tu mohla dlouze teoreticky zduvodnit tim, kterak zachazet se "zakazkou" v terapii) zase casto "divni"...samozrejme, ze se takhle nevyjadrovali vsichni, ale velka vetsina, vcetne lektoru, a to me opravdu mrzelo. Muzeme mit sice nazory rozdilne, ale respekt a ucta k druhemu jsou podle me zasadni.

    Co se tyce aktivity Occupy Wall Street, tak co se mi libi v tom Zizekovo projevu je to, ze rika, zapomenme na dnesni den, ten dulezity neni, dulezite je to, co ma prijit po nem. A to je presne to, ze jinak to bude zase jen vlna manifestaci, kdy se nic realne nezmeni. Moje nadeje ale je, ze krize je takova, ze neco se zmenit bude muset.

    OdpovědětVymazat
  9. Malířky mandal mě trochu děsí. Ať si maluje každý, co ho uklidňuje (nebo katarzuje), ale jakmile to někdo (navíc když původním povoláním je např. dámská krejčová) vydává za universální recept, prchám.

    Zkusím na výcviku rozvířit diskusi politickou :)

    Ten rozdíl klient - pacient by mě zajímal!! Obzvlášť jak je to ve světě!

    Ano, Žižek důrazně mluvil o tom, aby tyto zážitky demonstrantů nebyly v budoucnu jen hospodská vzpomínka na to, jak jsme tehdy spolu vyváděli to a to...
    Já myslím, že t demonstrace jsou dobrý začátek, pilotní. Víc než ky jindy si uvědomuju jak teď o těch otázkách přemýšlím, jak se mi vnucuje udělat si na ně názor. Prostě: dokud něco není vidět, neexistuje to.
    A tohle - rzovod kapitalismu s demokracií - začalo jako téma existovat. je to tu. A to je nutný začátek!

    Můj mozek to sjíždí, nabíhají mi myšlenkykteré by se dřív neobjevily... bez ohledu na to, jestli jsou "pünktlich" nebo blábol, to je jedno, hlavní je, že myšlenky na to téma začaly kolovat světem!! -
    http://www.liska.bloguje.cz/908486-jsem-ted-pesimista.php#cmt_55
    aj.

    OdpovědětVymazat
  10. Mne je take jedno, kdo si co maluje, ale nejak ve mne budi neduveru takovi ti hippie terapeuti, kteri porad rikaji neco jako "bylo to s vami opravdu prijemny a hezky", ale zaroven to vsechno nema nejaky hlubsi zaklad, o nemz by se dalo kriticky premyslet, je to porad dokola jen selsky rozum typu "musite se odvazit mu to rict" nebo "kdyz se nepochvalite sam, nikdo to za vas neudela" a podobny blaboly, ktere v podstate jde precist v kazdem zenskem casopise.

    Klient a pacient je neco jineho proto, ze klient si od tebe kupuje sluzbu, kterou vykonavas ty, coz je podle me neco uplne jineho, nez jak se pracuje v terapii a hlavne v analyze. Tam prece pracujou oba a pokud to jde dobre, pracuje hlavne pacient! Terapeut nebo analytik nic dat nemuze, a predevsim lacaniani rikaji, ze prave proto, ze analytik nic dat nemuze, je falesne predstirat, ze ma neco, co pacientovi chybi (coz je zaklad techniky). Napriklad, kdyz pacient neco zada (napriklad odpoved na jednoduchou otazku), zkouma se, proc to zada, ne, ze se mu da hned odpoved. Napriklad pacient chce vedet, jak dlouho bude proces trvat a rika, ze mu je jedno, jestli je to pul roku, rok, nebo dva, ale ze chce vedet, jak dlouho. To je o jistotach a nejistotach vic nez o tom rict "rok" a je mnohem zajimavejsi se bavit, proc potrebuje onu jistotu. Samozrejme, ze clovek nakonec nejakou odpoved da (ne, ze by vedel, jak dlouho to bude trvat, ale da se rict neco jako "pokud souhlasite, dame si pet setkani a uvidime, zda chcete pokracovat nebo ne"...), ale jde o to, ze davat to, co po nas pacient chce, jde vlastne proti samotnemu procesu. Samozrejme to lze karikaturizovat, ale myslim, ze jako zaklad techniky je to nesmirne uzitecne. Alespon pokud vim, ve Francii ani v Jizni Americe se slovo klient nepouziva, ale necetla jsem ho ani v anglofonni literature (coz je ale mozna tim, co ctu).

    Ten tvuj postreh s oslovovanim mi prisel strasne zajimavej. V Chile je to stejny, krome ruznych solidarnich akci, kde je porad dokola neco jako "Vamos Chilenos" atd., tam se najednou apeluje na narod. Ja si ale hlavne myslim, ze zaobirani se I druhym zacina v rodine a pokracuje ve skole a ze je, do urcite miry, opravdu treba spatne apelovat TEMER JENOM na soutezeni, jak tady psala Kulida: http://kulida.bloguje.cz/908778-rizika-soutezi-ve-skole.php . Chilani jsou typicky priklad, to je narod zavodniku a to jde opravdu na nervy. U nas je to podle me neco podobnyho, kde kdo zavodi s byvalymi spoluzaky, sousedy, spolupracovniky....

    A posledni vec: nepij italsky napoje vinnyho typu, od urciteho veku, kdyz uz si nicit jatra, tak kvalitne a s chuti :-).

    OdpovědětVymazat
  11. Ahoj Terezo,
    nedávno moje přítelkyně narazila na Twitteru na tenhle Tvůj blog, a i když umí asi 3 slova česky, nějakým způsobem se dopátrala, že zmiňuješ můj článek z října pro AMO, který byl zveřejněný na iHNed. Sice úplně nechápu Tvé komentáře ohledně mého výtvoru (ten pohled z postkomunistické Evropy, který je na článku tak vidět apod.), ale jinak proti Tvýmu článku o kapitalismu nic nemám a jsem otevřen kritice, pokud je dobře odůvodněná.
    Poslal jsem ti nejdřív zprávu na FB, snad jsi to podle toho profilu ty, ale nevim, jak moc tam chodíš.

    Mějse pěkne,

    Honza Jindra
    jindja@yahoo.com

    OdpovědětVymazat
  12. Ahoj,

    na FB jsem to urcite nebyla ja, jinak bych odpovedela, nebo mi zprava nedosla, kdo vi. Jsem rada za komentar i za diskuzi a myslim, ze je mozna zajimave ji vest zde, nikoli na mailu, treba bude jeste nekoho zajimat a bude se k ni chtit pripojit. Z tveho clanku je videt, ze neni sity horkou jehlou a diskuze muze byt zajimava, zvlast proto, ze ja jsem jen psycholog (nikoli politolog ci ekonom) v Chile zijici, pracujici s chudou populaci a diky evropskym vydobytkum s moznosti znat take bohate chilske vrstvy a mit pohled z profesionalniho hlediska je vzdycky zajimave.

    Co mi na clanku prislo "stredoevropske" je za a: kde je receno, ze kdo neni v Chile pod hranici chudoby, je stredni trida? Hranice chudoby je tu "stanovena" na cca 52 000 pesos (cca 80 eur) na hlavu mesicne, jenze to, ze ma domacnost treba 60 000 (cca 90 eur) na hlavu z ni rozhodne stredni tridu nedela. Napsat, ze vyjit z chudoby znamena byt stredni trida je pohled stredoevropana.

    b: nepochopila jsem posledni vetu clanku "Velký otazník ovšem visí nad tím, jaké plody to „chilskému ráji“ nakonec přinese."...a mozna spatne interpretovala. Jake "plody" to prinese? Zdejsi spolecnost potrebuje onu obrodu jako sul, k cemuz mimochodem smeruje cely tvuj clanek (kde treba souhlasim s tim, ze vetsina spolecnosti ma z ekonomickeho rustu naproste houby - i kdyz v tvem clanku to je napsano jako ze "spolecnost si mysli, ze jim to nic neprinasi" a to se da interpretovat ruzne, treba jako "banda nevdecniku, co si nechce utahnout opasek pro dobro vsech"). Vzneseni otazky jsem tedy precetla jako: budte radi, ze mate ekonomicky rust.

    c, proc je tak paradoxni, ze jsou protesty v Chile? V Argentine, Uruguayi ani v Brazilii se vysoke skoly neplati. A chilske univerzity jsou druhe nejdrazsi na svete. Opet, prijde mi - nikoli stredoevropske, nybrz vychodoevropske - si myslet, ze proto, ze zeme prosperuje, protestovat neni nutne. Opakuju: bezni Chilane maji z ekonomickeho rustu velmi, velmi malo a je jedine dobre, ze se ozyvaji.

    d, chybi mi vyvazeni celeho clanku postojem vlady, ktery je zcela (po chilsku) prehlizejici problemy a ministr skolstvi Bulnes je schopen rict takove perly jako "skolstvi nemuze byt zadarmo, protoze nemuzeme dovolit, aby chudi platili vzdelani bohatych", pricemz faktem je, ze bohati a mocni proste nechteji platit vyssi dane, jelikoz je porad vyjde levneji platit vzdelani jen svym detem, a ne jeste do toho nejakym chudakum. Snaha nepripustit rovny pristup ke vzdelani je tu uplne evidentni a souvisi se silnym socialnim rozvrstvenim Chile s malou prostupnosti. Prijde mi, ze tohle je dulezite dolozit a zminit, aby se oslabila dialektika "ekonomicky rust - rebelove v ulicich". A uz vubec nemluvim o tom, jak se vlada pokousela mesice vytlacit manifestanty z centra a jak o manifestacich informuji media. Prijde mi nestastne ani slovem nezminit policejni brutalitu pri potlacovani jakychkoli seskupeni v Chile. Kdyz demonstrace neni povolena (pravidla presne neznam, ale myslim, ze zadna nejsou jako u nas, ze je opravdu tezke demonstraci zakazat, pokud je vcas ohlasena), policie proste ulice vymyje jako augiasuv chlev, hlava nehlava. Totez, kdyz se stane nejaka potycka a podobne. O tom, kolik slzneho plynu se tu spotrebuje a kolik to stoji se daji najit cisla. Kazdopadne mnoho lidi na demonstrace nechodi, protoze se proste boji a jako obyvatel centra Santiaga musim potvrdit, ze to nekdy opravdu neni prijemny zazitek.

    A posledni vec. Vzdelani na chilskych skolach neni "prumerne nebo podprumerne", to mi prislo pejorativni. Alespon to, co jsem zazila ja na vlastni kuzi, je sice straslive drahe, ale velmi kvalitni, alespon v porovnani s Cechy a s Francii. Ale samozrejme, jsou i naprosto priserne univerzity, kde si skoro studenti diplom zaplati. Nicmene mam k onem "prumerny a podprumernym" vyhradu.

    OdpovědětVymazat
  13. To jsou moje vyhrady, ktere me vedly k tomu, ze jsem videla clanek napsany z pohledu nekoho, kdo zije ve spolecnosti, kde by nebyla myslitelna ani desetina fungovani veci tak, jak funguji v Chile. Je neco uplne jineho premyslet o vlade, ktera nastartovala ekonomiku a setka se pak s "paradoxnimi" protesty, z evropskeho hlediska a z hlediska Chile. Ale mozna jsem se nechala unest a cetla mezi radky vic, nez je treba...ale jak asi clanek precetl cesky ctenar? V jakem smyslu pak vyzni komentare k clanku?

    Prijde mi zajimave chilskou zkusenost priblizit presne proto, ze je tak podobna te ceske, jen se blizime k demokracii kazdy z opacne strany: jedni zleva a druzi zprava. Zkusenost toho druheho muze byt prave proto velmi obohacujici, abychom, jak se vystizne rika, s vanickou nevylili i dite, a dobrovolne si nenechali sebrat vsechno, jen proto, ze to tak bylo driv. Jiste, muj pohled je orientovany a nemuzu chtit, aby kazdy myslel jako ja, ale v tom tvem clanku mi chybi, proc by clovek mel myslet jinak nez ja, nez ten, ze ekonomika prece roste....a to je, opakuju se, pohled z krizi zmitane Evropy, nikoli z mistni spolecnosti s nuzkami rozevrenymi nejmene dvakrat vice do siroka nez v Evrope.

    OdpovědětVymazat
  14. Ahoj Terezo,

    to je zvlastni, asi jste na FB dve co jsou z Rokycan a prave sidli v Santiagu, jinak nevim:)

    Viz k clanku, trochu me zarazi, ze za mymi nazory prezentovanymi v tom prvnim clanku na iHNed hledas neco, co v nich opravdu neni a ponekud to cele dezinterpretujes.

    Za 1) je nutne bez okolku rict, ze ten clanek byl puvodne asi 2x delsi, slozitejsi a vic vykladovy. Vzhledem k tomu ale, ze neovlivnim soucasne slozeni AMO (Asociace pro mezinarodni otazky, kde jsem svyho casu take pusobil, a ktere je jakymsi pomalu se rozvijejicim "think-tankem", nicmene stale v zacatcich a pomerne ovlivneny puvodem jeho clenu, VSE, Pravnicka fakulta, IES apod.) a tedy ani jejiho editora, ani orientaci iHNEd, je samozrejme nutne psat nanejvys "politicky korektne", rozumej tak, aby to unesl mainstream, i ne zrovna osviceny pravidelny ctenar tohohle server (jehoz uroven je mimochodem dost tragicka).

    Jeste smutnejsi a podle Tvyho bohateho profilu pro me celkem zarazejici mi prijde Tvy nalepkovani stredni, a co hur vychodni Evropou, ale beru, ze vychazis jen na zaklade toho jednoho clanku , ktery byl prvni a nebyl rozhodne nadprumernej a navic bez jakekoli znalosti me osobne atd: "Opet, prijde mi - nikoli stredoevropske, nybrz vychodoevropske - si myslet, ze proto, ze zeme prosperuje, protestovat neni nutne. Opakuju: bezni Chilane maji z ekonomickeho rustu velmi, velmi malo a je jedine dobre, ze se ozyvaji."

    Myslim,, ze ten protiklad toho rustu a prosperity, aspon dle globalnich ekonom. ukazatelu a rankingu na jedne strane resp. realny kvality (nebo ze stredoevropskyho pohledu, ale radsi bych uz rikal evropskyho pohledu kdyz uz) nebo spis nekvality zivota a soc.situace, je tam celkem dost patrny. Primery jako "raj" nebo "premiant" (puvodni nazev, ktery mi taky zmenili byl "Neoliberalni premiant na rozcesti") jsem tam dal schvalne, tak trochu provokativne s ambivalentnim skrytym vyznamem, tzn.v zebriccich OECD, ratingovych agenturach, CIA Factbooku apod. jsou chilani videni pomalu jako "Svycari Latiny" (btw. oni sami se berou za Americany-USA LAtiny, stejne jako cele 19.stol byli "Ingleses latinoamericanos", pricemz 60% obyvatelstva spada do soc. skupiny "D" a asi 7% do A,B,C1 - to jsem si nevymyslel, muzu ti poslat posledni vysledky studie Adimarc.

    OdpovědětVymazat
  15. Chapu Tvuj celkem levicovej (nebo stredolevicove liberalni?) postoj, btw. ja na nasem institutu (IMS FSV) i Pravnicky fakulte v rocniku platim taky spis za "levicaka". A navic jsi v Chile asi o dost dele nez ja (jsem tu teprve od cervence a mmch studuju,navic hodne se stestim vzhledem k protestum na UCHile). Ale stejne, je treba mit na pameti, ze i kdyz je nazor autora jakykoli, mel by vzdy ukazat vice stran, navic v takovych platcich jako je iHNed, coz jsem se myslim pri tech omezenych moznostech, ktere mi byly ze strany AMO/HN dany (max.5500 znaku s mezerami, ne moc slozity, ne moc levicovy a ne moc cisel ani historie aby to kazdej Cechacek pochopil), docela snazil..

    Pokud Ti neprisla ta zprava na FB, tak se jeste koukni sem na Ceskou pozici, kde mi zverejnili to samy (ale nezkraceny, i kdyz taky docela zredigovany, ne vzdy k mymu nadseni, editor neni uplne seznamenej s realiemi LA a nekdy asi ani uplne s cestinou, ale co nadelas) plus jeste jeden dalsi.
    http://www.ceskapozice.cz/u/jan-jindra

    A je vtipny, ze dalsi mi v Respektu vcera odmitli s tim, ze je to moc pro-studentsky a pro-levicovy a ze tam chce vyzdvihnout i ta nesporna "kvalita" chilskyho VS - ktera samozrejme je, ale max. na PUC a zcasti na UCH, mam tu uz celkem dost kamaradu, takze posloucham, co rikaj, jak casto se mezi sebou bavi o skole (ne moc casto v porovnani s nama) a taky vidim, jak pracuji chilsky profesori a doktorandi a jaky maji rozhled (to muzu porovnat jen na UCH, je to prekvapive dobry,a le s Evropou, napr. Nemeckem nebo Spanelskem, kde jsem studoval, a proste ani s nama, min. UK, je to prumerny). Takze tenhle clanek predelavam, aby to snesla i ta stredni Evropa za virtualni Zeleznou oponou jak rikas;)

    Ale klidne to muzeme probrat jeste dal a ujasnit si to, pises, ze bydlis na Bellaviste, ja hned u Plaza de Armas v santo domingo, tak muzeme dat nekdy pivo:)

    Mej se

    Honza

    OdpovědětVymazat
  16. Ahoj,

    dekuju za odpoved. Na FB mi fakt nic nedoslo, jeste jsem to ted kontrolovala. Jsem mozna trochu mezek, ale rad debatujici mezek :-).

    Pro ujasneni, protoze mi prijde, ze tve argumenty jdou po dvou liniich: nikde jsem nepsala, ze ty konkretne mas mysleni Stedoevropana nebo Vychodoevropana (coz, mimochodem, neni nutne pejorativni, konec koncu, clovek se nekde narodila odnekud jeho mysleni vychazi) atd., nybrz, ze tvuj clanek ma tuto logiku. Pricemz, kdyz pises o omezenich, ktera jsi od redakce dostal, je jasne, ze po tobe tuto logiku primo chteli. Je fakt, ze se evidentne s tvym myslenim svari, ale nejde ji v clancich nevidet. Pravda je, ze jsem na to mozna moc "naskocila", ale opakuju, ze ctenari nejspis tez. Kazdopadne je smutne, ze se o ctenarich uvazuje (nikoli ty, ale pani redaktori) jako o nesvepravnych blbeccich (ne moc slozity, ne moc cisel....), protoze na druhou stranu pak podle toho vypada uroven naseho tisku a stava se z toho celeho zacarovany kruh. O jake objektivite se pak bavime, jestlize myslime za ctenare a vsechno mu to podavame prezvykane? Ale s tim se bohuzel asi tezko neco nadela a je jen dobre, ze mas elan to i nadale zkouset. Ja jsem se vzdala pote, co jsem dostala nabidku napsat neco o nepokojich na francouzskych predmestich, coz jsem udelala maximalne objektivne s jednou kamaradkou (francouzskou) novinarkou, a tez to bylo zamitnute (moc slozite a co je komu do problematizovani nazoru ze za vsechno muzou imigranti, ze ano?).

    Co se tyce vecne debaty, je fakt, ze nevim, kolik procent udava kde Adimarc, ale: i pokud je 7% tech nejbohatsich a D 60%, dava to dohromady 67, tj. porad je v nizsi tride 33% obyvatel, tj. cela tretina, z nichz je onech 11% nebo kolik pod hranici chudoby. A pak je samozrejme mozne diskutovat o tom, co je to stredni trida v Chile, co ji charakterizuje atd., protoze, pokud vim, Adimarc je sestaven hlavne podle prijmu, a vyse prijmu neni jedinym ukazatelem toho, kdo kam patri. To je na sociologickou debatu, nic jsem o tom necetla, ale mam zkusenost, ze hodne Chilanu uvazuje v kategoriich bohati/chudi, tj. je tak trochu na honbe za vyssim statusem, snazi se na spolecenskem zebricku stoupat, jak to jde a casto, jak se ve Francii vystizne rika "pete plus haut que son cul" (prdi vyse nez jejich vlastni pozadi) - odtud take obrovska zadluzenost "stredni tridy" i za veci, ktere vlastne lide ani nepotrebuji. A samozrejme za veci jako vzdelani a zdravi, ktere naopak nutne potrebuji. Vetsina tehle zeme je ale zoufale zadluzena! Kazdopadne, mysleni "cim vys, tim lip" neni to, co obvykle charakterizuje stredni tridu jak to zname z Evropy nebo i z USA. Ale treba i v Argentine je situace jina, stredni trida je tam mnohem silnejsi. Ale jak rikam, tohle by nam pomohl spis zanalyzovat nejaky sociolog, ja rikam jen to, co mi bylo receno (ze chilska stredni trida je slaba a nema zadnou identitu) a co sama vidim.

    OdpovědětVymazat
  17. Co studujes na UChile? Prava? Pregradualni nebo postgradualni? Je fakt, ze jsem slysela, ze v Chile je pregradualni studium hodne jine nez postgradual, ze je to take takova ta klasika nauc se a reprodukuj. Ja jsem na postgradualu na UDP (nikoli tedy na UCH nebo na PUC) a prinejmensim ten psychoanalyticky ma pomerne renome a je vyborny - od urovne mistnich profesoru, pres zahranicni zvane hosty az po zpusob vyuky. Ale to je jen moje zkusenost. Nejde generalizovat, ale myslim, ze je presto ukazkou toho, ze diplomy z chilskych univerzit jsou zcela srovnatelne s temi evropskymi. Opet mi prijde dulezite to rikat nahlas, neb tyhle diplomy napriklad Evropa uznava jen tezko a psat "prumerne nebo podprumerne" v tomto kontextu mi prijde nestastne. Chilsky student zkratka plati jako mourovaty prakticky za totez, za co se v Evrope neplati, a to je pointa. Jinak to tez sleduje logiku: kdyby to bylo nadprumerne, nevadilo by, ze je to drahe. To je treba i neco, co muze byt otazka pro Respekt. Opravdu? A proc by to melo byt drahe? Proc by velmi nadani studenti meli platit vic (za vyborne vzdelani), kdyz, pokud jich spolecnost dokaze vyuzit, pravdepodobne take hodne prinesou? Ve Francii napriklad tzv. "grandes ecoles" studentum naopak davaji na studia stipendia a studenti techto skol jsou "fonctionnaires", tj. statni zamestnanci (coz je pak urcitym zpusobem angazuje, aby stat nevyhazoval penize oknem). Kdyz chce Respekt mluvit o kvalite, jsou na to prece zebricky univerzit atd., ktere jasne ukazuji, ze chilske univerzity jsou...prumerne, mas pravdu, na druhou stranu, zebricek je jen jeden z moznych pohledu na vec, neni to take zadna objektivni pravda.

    Debata je to ale rozhodne zajimava a urcite v ni muzeme pokracovat. Nevim, jestli jsem pochopila dobre, ze se snazis ten clanek predelat, aby ho na podruhe Respekt vzal...rada si ten clanek prectu. Poslu ti mail. Myslim, ze je nutne mluvit o tom, proc a jak soucasny skolsky system vznikl (a ze je dobre urovne, jak chce Respekt), ale take, proc je ted ve slepe ulicce. Cisel bych se nebala (jasne napsat, kolik to stoji a kolik procent financuji primo studenti, kolik tu dava vlada na vzdelani atd. a cele to srovnat se zememi OECD): nebo Respekt se chce take definovat jako casopis pro hlupaky?

    Nad pivem to urcite probrat muzeme tez, domluvime se po mailu!

    OdpovědětVymazat
  18. Jj, v pohode, to je jedno, me to tak pejorativni rypnuti prislo, ale asi to taky obcas delam. A na vychodni Evropu jsem proste alergickej,pokrivenej bakalarem na Teritorialnich studii, kde do nas soukali zevrubne historii a jasny vymezeni tohohle prostoru.

    Takze ted vsem znamym ze Zapadu, kdyz nekde vidim, jak bez rozpaku pouzivaj "Eastern Europe", tenhle prezivajici Cold War language, posilam Kunderuv Unos Zapadu (zajemci zde: http://is.cuni.cz/studium/predmety/index.php?do=down&did=18219) anebo kratsi: http://www.ce-review.org/99/23/perrault23.html

    Jinak stredni trida je samozrejme hodne sirokej pojem a taky dost relativni. Jinak vypada "middle class" u nas ( - porad se k ni hlasi dost lidi, vetsina spolecnosti dalo by se rict, i kdyz se to hodne rychle meni, ale zase v mez. srovnani jsme jeste stale nejrovnostarstejsi na svete - tusim na 3.miste v Evrope, nebo na svete, ale jistej si nejsem), jinak v Nemecku anebo v Norsku.

    V Chile narozdil od zbytku LAC ale stredni trida opravdu je, ale je z ruznych duvodu roztazena tak, aby se do ni dostalo co nejvic populace, pricemz "clase media sector" C1 a C3 - to je propastnej rozdil. Nicmene i pres tuhle obrovskou nerovnost (dalsi statistika OECD treba podle Gimmiho koeficientu radi Chile na uplne bezkonkurencne 1.misto v otazce redistribuce bohatstvi, majetkovy a prijmovy nerovnosti), je porad Chile jeste relativne na latinskoamericky pomery bahobytnou spolecnosti (ve srovnani s Peru, Bolivii, Ekvadorem atd. ale i Brazilii) - hlavne v obalstech jako extremni chudova, pandillas, favely. To se pres vsechnu kritiku tohohle modelu podarilo vymitit prave tou ideologii "trocha bohatstvi tech extremne bohatych prece jen prosakne i do spodnich vrstev".

    Ted je problem ten, nakolik nastavit velikost der tohohle sita, protoze ty se porad zmensujou a model prestava fungovat nejenom v Chile, ale treba zcela jasne i v USA (tady se mluvi o zaniku stredni tridy, ke kterymu zaclo dochazet od doby Reagana, coz bude pro US hodne velkej problem do budoucna).

    Doporucuju clanek prof. M.Weisbluttha ze spanelsky psany verze Foreign Affairs, 9-10/2011, tam to celkem pekne popisuje, i kdyz prizmatem nekoho z UChile a ocividne fandy J.Stiglitze.:) a nedavno to dobre glosoval i Jeffrey D.Sachs na HN nebo Emm Applebaum v Daily Telegraph.

    OdpovědětVymazat
  19. Dekuju za naruc literatury.

    Jinak jsem te opravdu nechtela urazit, ani nikoho jineho nazyvajic ho Stredoevropanem. Ja nevim, proc by melo byt "Stredoevropan" nebo "Vychodoevropan" pejorativni a myslim, ze je dobre se zamyslet nad tim, proc je tolik Cechu na podobne oznaceni alergickych. Pouzivam ho v podstate presne proto: ne proto, abych urazila, ale proto, ze mi prijde, ze je dobre se konfrontovat s vlastnim odmitnutim a zamyslet na tim, proc se clovek stydi za to, ze je, odkud je? Konec koncu, ja jsem z maleho mesta, to muze byt take pejorativni, ale co, zkratka jsem a nejak me to formovalo, stejne jako vyrustani za komunismu. Samozrejme, ze povazuju za nutne prekonat rozhled dany malomestactvim a komunistickou blbarnou, ale prekonat neznamena poprit. Naopak clovek muze chapat, proc u nas v Cechach vidi lide veci tak, jak je vidi, a muze rict, ze to je tim, ze jsou formovani tim a tim. Logika ihned evidentne komunistickou minulosti formovana je. Slepe skvrny mame ale vsichni, nekdo mensi, nekdo vetsi, a nezalezi to na tom, odkud jsme.

    Jinak, ja myslela, ze C1 uz je bohata vrstva? Mimochodem, vazne je to tak s tou stredni vrstvou v LA, ted nemyslim jen podle cisel ve statistikach? Vezmi si Argentinu (ktera jiste ve statistikach vychazi hruzne) a jejich schopnost debatovat, kulturni zivot, cestovani a celkove skutecne "stredni" ziti, ktere v Chile abys hledal spenlickem? Ale je fakt, ze Argentinu neznam vic, nez jen jako turista, a to je osidne. Kazdopadne, na ty statistiky bych se zas tak nespolehala, jak rikas, ono se to ruzne natahuje a s cisly se delaji kouzla. Co je jasne je, ze na to, aby stredni vrstva s nejakymi 800 000 pesos na mesic, (pokud pracuji oba rodice jako kone si rodina prijde na neco podobneho) mohla platit doktory, dum, jidlo, dopravu, energie a vzdelani, musi se zcela logicky a nutne velmi zadluzit, protoze jinak neplati, že 1 plus 1 jsou 2.

    A k "prosakovani"....jsi si jisty, ze chudi Chilane jsou mene chudi nez chudi Bolivijci a Peruanci diky ekonomickemu modelu Chicago Boys, nebo je to hlavne kvuli tomu, ze zeme ma neskutecne nerostne bohatstvi, ktere je navic schopna tezit "diky" hodnym stryckum z US - kteri sem prisli diky jiste politicke stabilite posledniho stoleti- a take proto, ze v Chile uz davno pred Pinochetem existoval urcity moralni imperativ pilne prace, ktera byla vzdycky spolecensky videna velmi pozitivne? Nemam rada uvahy o "narodnich povahach", ale pravda je, ze chilska spolecnost je tradicne (nikoli post pinochetove) spise klidna, pracujici, uzavrena a od zbytku LA dost izolovana, i kulturne, a je ponekud osidne zdejsi spolecnost srovnavat s jejimi sousedy. Konec koncu, jaci sousede, kdyz je mezi nimi hreben vysokanskych hor a poust. Opravdu si nelze predstavit, ze tu existovalo (a existuje) nejake velke kulturni ovlivnovani jak ho zname z Evropy. Andy jsou zatracene vysoke i dnes!

    OdpovědětVymazat
  20. Myslim, ze se nechalo "prosaknout", jak rikas, vice mene minimum (tedy ze to sito bylo velmi male uz od zacatku), Chile by mohlo zit lip, penize jsou, ale chybi politicka vule. Myslet, ze obohacovani se jiz bohatych je tedy OK, protoze z plneho stolu upadne vic drobecku, je absurdni a dlouhodobe samozrejme naprosto neudrzitelne. Spis mi prijde, ze se tu obcas neco z toho plneho stolu shodi, aby chudi nechali bohate v klidu hodovat, a ze to, co se deje ted, je, ze kazdy vi, ze ty padajici drobecky jsou straslive malinke zbytky toho, co se ve skutecnosti hoduje nahore. Vlada a bohati a mocni tedy v podstate premysli, ktery dortik by shodila dolu, aby byl zase klid. At to ale nekdo zkusi tenhle model dlouhodobe aplikovat jen s domacim mazlickem: i stredne hloupy mazlicek dobre vi, ze na stole jsou ty prave lahudky a pri sebemensi nepozornosti se vam nakonec vrhne do talire. Co je tedy asi tak prirozenym vysledkem podobneho uvazovani "jaky je ten nejmensi mozny dortik, ktery by smecku utisil"? Revoluce. Pokud jaksi vsichni nemaji nadeji, ze se ke stolu jednou budou moct usadit tez nebo mit alespon nejaky vliv na velikost padajicich drobecku, jde cely model tam, kam patri.

    Rozhodne ale nemyslim, ze chilske "bohatstvi" je zasluhou modelu vytvořeného na konci 20. století. A i pokud by bylo, jak rikas, model je nutne prehodnotit, protoze kazdy muzeme byt jake chceme politicke orientace, ale je jasne, ze soucasny model skolstvi v Chile proste nefunguje a at uz je to jen proto, ze chceme udrzet socialni smir a nechceme extremismus a revoluce, je zkratka nutne neco s obrovskou zadluzenosti obyvatelstva delat.

    OdpovědětVymazat
  21. Nn, Stredoevropan me neurazi nikdy, Vychodoevropan ano - viz odkazy na vysvetlenou (a aby byl vycet literatury uplny o CEE, neodpustim si jako student guru FSV a teritorianich studii dilo prof. Krena, ktery mmch napsal asi taky trochu kvuli svymu ne uplne cistymu svedomu, Dve stoleti stredni Evropy), mozna jedine v primeru jako "typicky stredoevropske uvazovani" apod.

    Mas pravdu, C1 uz se vlastne radi k A i B, ale zase ruzne statistiky a zebricky hodnoti ruzne.

    S jinou povahou Chilanu, odlisnou od zbytku Latiny, mas taky recht. Podepsaly se na tom jak geograficky podminky, tak 300 let valek s Mapuchema, statut "prdele sveta", kde neni zlato, jenom drina a krvelacni Araukani, takze se tam nikomu vlastne ani nechce. To, co Spanele vynalozili na armadu v Chile se rovnalo tomu, co museli dat na chod vojska v celem zbytku LA. Super texty o tomhle jsou od Francisca Bilbaa nebo od Jorge Larraina Identidad chilena.

    800.000 pesos myslis jako na rodinu? Minuly tyden vysel odhad INE prumernyho mesicniho prijmu Chilana, ktery je tusim 360.000p, ale samozrejme je do toho zapocitano i tech par procent Onasisu:) http://economia.terra.cl/noticias/noticia.aspx?idNoticia=201111251935_UPI_80533190
    Takze je to asi neco jako u nas, kde kdyz reknes lidem v Krupce nebo v Novych Hradech, ze prumer v Praze je 30.000 Kc, asi te pozenou vidlema.

    Jinak myslim, ze mezi chudyma v Chile, Bolivii, Peru ani nikde jinde asi nebude moc velky rozdil. Otazka zas je, jak tuhle chudobu brat, jestli treba tem Kecuum v Andach neni lip jen s tim co mej (nebo spis nemaj) a vlastne toho tolik nepotrebujou. Ale to nevim, osobni zkusenost s tema lidma nemam, nikde jinde nez v Chile a Argentine na letisti jsem zatim nebyl, takze je to z my strany jenom pseudoakademicky postmaterialni plkani nekoho kdo se ma vlastne dobre. Ale kdyz se proste podivas, kolik Peruancu a Bolivijcu migruje do Chile a kolik Chilanu naopak, urcitou duveryhodnost to tyhle nepekny a nepochybne cynicky "teorii prosaku" dava. Kazdopadne Peruanci, co sem zatim mel tu cest v Santiagu potkat, jsou nejvic pohodovi lidi, a proto kazdej den i vecer cestou na UCH to beru pres Catedral a obcas si u nich dam nakou tu presnidavku:)

    OdpovědětVymazat
  22. Tech 800 000 jsem schvalne trochu nadsadila nad prumerny plat, je to takovy priklad lepsi stredostavovske rodinky....a stejne ty penize v zadnem pripade nemuzou stacit, kdyz clovek vi, jake naklady potrebuje v Santiagu jen na normalni zivot. Prumerny plat je tu cislo hodne spekulativni, jeste vic nez u nas, protoze se moc vlastne nevi, kolik kdo bere, zvlast u tech bohatych, spousta prijmu je neoficialnich atd.. Videla jsem, ze je to nejakych tech 360 lucas, ale orientuju se hlavne podle toho, kolik vim, kdo bere (kolik bere priblizne psycholog, ucitel a take mam pristup k dokumentum o rodinach a pacientech), a podle toho jsem dala ten priklad 800 000 na "lepsi nicmene jako kone pracujici rodinku".

    Jinak porad nevim, proc hajis tolik onu teorii prosakovani, jiste, na zelene louce je mozna dobre pevneho vedeni a houzevnatosti jedincu, kteri neco vytvori a zbohatnou na tom, aby se na ni dalo neco vystavet, ale od urcite doby je proste nemozne podobny system hajit a v Chile ta doba uz je davno prosla. Peru neznam a Bolivii jen malinko, chudoba je tam strasliva, skoro mi to pripominalo Indii (s mensi hustotou obyvatelstva), a tam je mozne myslet na to, ze je treba silne vize a vedeni, aby se zeme nekam pohnula, protoze vetsina lidi nema zadne vzdelani a rozhled na to, aby mohla zit v obcanske demokracii - ta zeme je totalne dezorganizovana. Pritom ma tak nesmirne neroste bohatstvi! Nejsem ekonom a nevim, jak se vytvari ekonomicky rust a jake jine alternativy muzou byt pro to, cim my jsme prosli v Evrope (otrokarstvi-feudalismus-kapitalismus), a mozna bych dokazala v tomhle kontextu i myslet na to, ze nejdriv musi zbohatnout nekdo, kdo take vede, aby bohatla cela spolecnost.

    OdpovědětVymazat
  23. Jenze v Chile je to neco uplne jineho, tady jde o fazi padesat let (nejmene) po te, kdy je pro ekonomicky rust zeme zajistit jeji stabilitu (coz je argument, ktery pouzivam s odporem, protoze si myslim, ze nejen kvuli stabilite zeme je treba snazit se o spravedlivejsi spolecnost) - a pokud se mistni vlada rozhodne pokracovat v obcasnem shazovani nejmensich moznych dortiku chudym, ktere zaroven potrebuje udrzovat v sladke nevedomosti a nevzdelanosti, skonci to revoluci, nebo velkym zvysenim kriminality, nebo narustem dalsich socialnich problemu. Soucasne nepokoje jsou jasnym znakem toho, ze se spolecnost pohnula dopredu a stav par bohatych vyuzivajicich cely zbytek spolecnosti za par drobku je neudrzitelny. Mimochodem, kdyz mluvime o tech socialnich problemech, tak to, co vidim ja v chudych ctvrtich, je zarodkem velkych problemu v budoucnosti, pokud se nezlepsi zdravotnicky a vzdelavaci system, ktery pomuze celou vec vyvazit. Ti, kdo trochu muzou, si poradi alespon trosicku, ti, kterym nestaci trosicka, se vrhnou na nelegalni cinnost, protoze jinou cestu nevidi, a ti, kdo na to nemaji silu, upadnou do alkoholu a drog. Spolecnost se nesmirne ghetizuje - uz nyni. Santiago nema favely, ale mozna k nim takhle zase dospeje. Konec koncu, do mnoha ctvrti by me v noci nikdo nedostal uz ted. Soucasnym politikum je to jedno, udelat zmeny je nepopularni, boji se reakce armady a hornich 5000 v Lo Barnechey, kteri sedi za elektrickymi draty svych plotu a boji se o svuj majetek, a behem jejich volebniho obdobi se problemy daji ututlat pomoci umlceni medii, pomoci policejniho dozoru atd. a tez tim, ze rikaji, ze jinak to byt nemuze a ze k chudym neco prosakne :), ze vlastne bohatnou take... ale v dlouhodobe perspektive tenhle model "prosakovani" vede zemi do problemu a presne tam, kde je dnes Brazilie nebo Peru se svou bezpecnostni situaci. Je cas zacit tu budovat rovnou startovaci caru a predelat ekonomiku zeme tretiho sveta na ekonomiku rozvinutou, tj. nejen charakterizovanou vyvozem primarnich surovin tezenych a pestovanych levnou a nevzdelanou pracovni silou. Mimochodem, to je dulezite i proto, ze Chile si zaroven tezbou a spol nici svoji zemi a pacha nenapravitelne skody, ktere jednou dohonit nepujdou. Preorientovani se na vzdelani a na tercialni sektor muze pomoct i v tomto ohledu.

    Doufam, ze se ti podari vycestovat do ostatnich zemi kolem Chile, clovek chape, proc Chilane neutikaji do chudoby jako Peru nebo Bolivie, ale to neni podle me argument, proc by se melo omlouvat chilske vykoristovani chudych na ukor bohatych, protoze k chudym nakonec neco "prosakne". Chile a Bolivie jsou tak rozdilne, ze ma clovek pocit, ze je tam ne v sousednim state, ale na jinem kontinentu (i kdyz, na druhou stranu, chilske altiplano, krome turistickeho San Pedra, je uplne stejne chude, takze ona ta hranice mozna neni az tak mezi obema zememi).

    Jeste na doplneni, kdyz mluvime o tech migracich: nedivejme se jen na Bolivii a Peru, ktere jsou jako jiny kontinent. S Argentinou to je jak? Vim, ze Chilani, pokud je rodice pusti, vyuzivaji tamniho bezplatneho skolstvi, Argentinci sem jezdi pracovat, ale je to mozna tak fifty fifty? Nevim. A Argentina je na tom pritom ekonomicky hur, chudoba je tam vyssi (vic lidi pod hranici chudoby). Tak jak to, ze oni muzou mit vzdelani zadarmo a Chile ne?

    OdpovědětVymazat
  24. Jen k tomu facebooku, Téro - zkus se kouknout na hlavní stránce do levého sloupku na tlačítko zprávy > ostatní. Tam obvykle končí pošta lidí, kteří nejsou tebou schválení jako přátelé :)

    OdpovědětVymazat
  25. Hrebik na hlavicku! No, alespon jsem se zase neco priucila. Od minuleho mesice, kdy jsem se konecne naucila stahovat filmy si zacinam uz pripadat skoro jako odbornik na IT :-).

    OdpovědětVymazat
  26. Jsem ráda, že jsem pomohla ve tvé další IT edukaci :)

    OdpovědětVymazat
  27. Ja zase myslim, a neni to jenom nazor muj, ale i "kolegu z Elcano a Infolatam" (haha, kolegu:)) ze prave soucasny protesty jsou hlavne prosty stredni tridy, ktera uz prekrocila urcitou pomyslnou hranici, kdy ji nestaci mit ten zaklad, ale chce i kvalitu.

    Samozrejme, socialni situace neni lehka, ale zase neni natolik dramaticka, aby to vedlo k revoluci, jako si to jeste pamatujou zive treba vedle v Polsku, no a momentalne v Maghrebu zejo. Tahle generace, co ted protestuje, je bez jakyhokoli pejorativniho zabarveni generaci deti, co jiz vicemene vyrostly v demokracii, ale hlavne - v relativnim blahobytu. Proto se bouri. Proto se bourily deti rocniku 1945 a vys ve Francii a Nemecku v 68. Jednak stary struktury (v SRN navic nackovsky), pozvolny zastaveni povalecnyho rustu v ZE, detstvi prozity v demokracii a svobode, a uz zadna prima zkusenost s valkou, diktaturu, hladem - proste "nuda":)

    Jasne, ze to zjednodusuju, ale takhle to podle me je ted i v Chile. Nasranost, ze se vlastne "nic" nezmenilo - i kdyz se zmenilo pomerne dost v ramci moznosti dohody opozice s juntou (to nebezpeci novyho puce tu trvalo min. do roku 1998, mozna i dyl,to je treba mit napameti) - devalvace diplomu a hlavne: nova generace, co uz se neboji jit na ulici a poradne si zarvat. Dnesni brutalita i kdyz to neni nic peknyho a carabineros sou drsny (uz jsem taky parkrat utikal pred vodnim delem a dostal sem kapsli od plynu pekne do nohy), je porad hodne humanni oproti minulosti (driv by to bud nebylo a nebo by to pokropili M-16 a hotovo). Btw. videlas zabery treba jak spanelska policie rozhanela letos indignados? Taky sem si rikal chvili, je-li to vubec Evropa..
    Je to proste pozvolnej vyvoj. Oni tu v 1970 nebyli pripraveny na socialismus, to sami rikaj, notabene v tehdejsi situaci s Kubou za humny a CIA ve sklepe. Kdyz do toho Allende navic zacal tahat Moskvu a Peking, od FIdela si nechal venovat vystavni AK47, jenom blbec by si myslel, ze to US tak nechaj, zvlast s lisakem starym zidem Harrym v D.C.:) Allende se vlastne moc nelisil od Dubceka, oba stejny snilci, oba si uzivali nesmirny popularity, Allende navic diky tomu, ze to neprezil. Dubcek stahnul vocas, odhlasoval si jeste par zakonu s kolaborantskou vladou a nechal se prevelet na ambasadu do Mongolska..

    OdpovědětVymazat
  28. Nova generace se na rozdil od stare neboji zarvat proto, ze uz nema takovy strach, ze kdyz zarve, bude vojensky puc. Opet, neni z me hlavy, ale z hlavy mych kolegu a kamaradu Chilanu, kteri jsou nejen generace dvacetiletych, ale kopa je jich prave ctyricatniku.

    Jinak, bez urazek a bez prehaneni, myslim podle posledniho textu "socialni situace neni dramaticka" a srovnavat to s Polskem a blahobytem, ze si vubec nedovedes predstavit, v cem dnesni generace vyrustala. Na UCH tech, kteri pochazeji ze skromnych pomeru, potkas velmi malo, protoze maturita je nastavena jak je (je statni, ale verejne stredni skoly jsou tak spatne, ze na dobre "puntaje" dosahnou jen ti, kterim rodice zaplati doucovani. Existuje tedy velka zavislost mezi vysledkem u maturity a socialni situaci rodiny, coz znamena, ze se a prestizni UCH dostane tech ze skromnejsich pomeru strasne malo). Muzeme probrat u piva vic o mych zkusenostech z prace s chilskymi adolescenty: prekarita nejen financni, ale i vztahova atd., neumis si predstavit miru nasili v rodinach atd. - chudoba ve vsech aspektech, nejen ekonomickem, je u mistni populace neuveritelna a s blahobytem to nema vubec nic spolecneho. A nemyslim si to jen ja, moji kolegove psychologove - i ti renomovani - maji podobne zkusenosti a vzdycky, kdyz se objevi nejaky dalsi pripad "adolescentni matka, otec alkoholik, vychovavany u babicky..." rikame tomu "chilsky pribeh" o "historia de la chilenidad". Promin, vazne, myslim, ze to vidis hodne prizmatem Evropy, v Chile je nutne byt delsi dobu na to, aby clovek poznal nesmirnou chudobu za vsi tou Potemkinovou vesnici. A ja nepracuju v zadnych silenych slumech!!!

    Jinak, ja ve svem hajeni revoluce jako vysledku nezabyvani se rozevirajicimi se nuzkami (nebo rozevrenymi nuzkami, ani uz se rozevirat nemusi) rozhodne take nejsem sama, neni to z me hlavy. V utery jsem ti posilala napriklad odkaz na prednasku politologa a filosofa Pierra Rosanvallona (http://en.wikipedia.org/wiki/Pierre_Rosanvallon) a ten presne o tomhle mluvil jako o "Problemech demokracie v 21. stoleti". Ve sve posledni knize mluvi o "politicke demokracii" a socialni demokracii", pricemz mluvi primo o nutnosti snizit nerovnost ve spolecnosti, ma-li demokracie fungovat. Socialni regresi dneska povazuje za nejvetsi nebezpeci pro demokracii, protoze ona zvysujici se stratifikace dela to, ze lide uz neziji ve stejne spolecnosti. A to je presne to, co se deje v Chile a mozna proto ani tvoji spoluzaci z hornich 7% nevi o lidech s FONASA A tolik, jako ja. Neni to chvastani, je to fakt. Zkratka, ja v soucasnem Chile teorii "prusaku" nemuzu omluvit. Ty casy jsou pryc.

    OdpovědětVymazat
  29. Jen na doplneni, to o tech 7%, co nevi o tech, co maji FONASu A skoro nic, neni samozrejme zelezne pravidlo, ale je fakt, ze deti bohatych, kteri celou dobu chodili do soukromych skol a bydleli ve Vitacure, jezdi jedine autem atd., tak kde by se asi tak potkali z lidmi ze ctvrti jako Pintana nebo Lo Espejo? Jedine tak odtud znaji jejich sluzku a s tou se v mnoha domacnostech zachazi hrozne - a hlavne, co je to za skutecne setkani? Navic drtiva vetsina sluzek nebude vypravet o svych trablich a o tom, co se deje u nich doma....

    OdpovědětVymazat
  30. Tak neni to jenom problem Chile, ale cely Latiny tahle nerovnost. V Chile je to samozrejme nejmarkantnejsi.Popravde fakt nevim, jak jsou na tom mi spoluzaci na UCH, bohuzel tenhle semestr jsem jich tolik nepotkal:) (viz stavky) Ale treba pritelkyne, co je na UCH, sebe a svoji rodinu ohodnotila jako C3. A jeji segra studuje na PUC a druha sestra na UCH. Ale oni jsou asi dost vyjimka, maj plno prospechovych stipendii a tak. Jinak by to asi rodice (maminka pracuje jako prodavacka) tezko utahli. Ale co znam prave jeji kamarady z UCH, tak bych je nezaradil do tech 7%, to rozhodne ne. Interiery UCH jsou taky dost zalostny, zajimavy, stejne jako u nas dramatickej rozdil je mezi prostorama Fildy nebo Fak.umeni a Facultad de Negocios y Economia, kam jsem chodil na jogu, abych aspon nejaky CHilany potkaval.

    FEN (neco jak nase VSE nebo IES) samozrejme nestavkovala:) (nebo jen par tydnu, stejne jako PUC a co rika spolubydlo-pan domaci, tak prave jediny lidi, s kterym se oni z PUC na UCH "muzou" bavit, jsou z FEN:) Ale vsichni typci ze zbohatlickych rodin nejezdi jenom autem a celkem chapou, kde je problem a chteji Chile zmenit, takze jsem mirnej optimista. Treba muj pan domaci je dobrej priklad takovyho osvicenyho Engelse:)

    OdpovědětVymazat
  31. A to srovnani s Polskem nebylo srovnani - dvou zemi Chile a Polska - ale spis toho principu, ze kdyz mas hlad a dlouhodobe ti navic na Vanoce zdrazi maso (navic v prekatolizovanym Polsku,zejo:) anebo maso vubec neni jako to bylo cely 70.a 80.leta vlastne az do konce, tak ti generuje proste socialni neklid. Tam ho vedli samotny delnici, inteligence se k tomu pridavala postupne. Tady v Chile, vsechny ty marchas, aspon co jsem chodil, tak to byli vsechno studenti. Navic studenti, co resi mj. treba i takovy veci, jakou si dat kerku na krk, kde sehnat tyhle cool cerveny konversky apod. "nadplanovity" veci, jak o nich kdysi mluvil nas starej dobrej Milous, to si mozna pamatujes lip nez ja. Tim jsem myslel ten "relativni blahobyt". V r.2000 byl pocet VS studentu tusim 300.000, dneska je to pres milion, kazdej 2. je navic v rodice prvni generace, co studuje vejsku. Takze pokrok timhle smerem nejakej je, akorat tomu potrebujou dat trochu normalnejsi, socialne spravedlivejsi smer.

    Vzdyt sami rikaji, skol uz je dost, to umi kazda vlada, rict stavime novy skoly anebo zvysime prispevky potrebnym (coz je dycky hodne zavadejici a relativni informace, ukrok stranou), ale oni rikaji chceme opravdovou kvalitu, kdyz uz je takova cena a zaroven s tim se ale taky prirozene postupne zacli i ptat: proc ku..platime tolik, kdyz jinde je kvalita lepsi a skolny nizsi nebo zadny. Ale to dela vsechno ten totalne deregulovanej trh ve skolstvi (a vsude jinde), kterej Klause div se, netlaci ceny dolu a kvalitu nahoru, ale presnej opak..

    OdpovědětVymazat
  32. Presne, tvoje pritelkyne je velka vyjimka. Ja si da data necucam z prstu, to, ze vysledek statni maturity je zcela zavisly v Chile na socioekonomicke urovni je fakt. Take znam jednoho hvezdare, co studoval na PUC a je z chudych pomeru, ale i on sam ti rekne, ze je velka vyjimka a ze se dostal tam, kam chtel, jen diky tomu, ze mu rodice zaplatili kurzy pripravy na maturitu a nasledujici rok jeste preuniversitario, ktere mu pomohlo v druhem roce zvysit maturitni skore.

    Nerikala jsem, ze vsichni na tech tradicnich univerzitach jsou z hornich 7%, spis jde o to, ze je tam velmi malo tech z nizsich vrstev. Pak mas univerzity jako San Sebastian (ona obrovska nova budova v Bellaviste naproti Patiu), kteri jsou znami tim, ze berou s jakymkoli skore (puntaje) u maturity a je fakt, ze kdyz vidis studenty tam, je ti jasne, z jakych ctvrti asi jsou (podle obleceni, mluvy atd.) - jediny, co ti neni jasny je, kde na to berou. Ale chudi si klidne taky vezmou pujcky, jen to pak nemuzou splacet, o velkem zadluzeni Chilanu byly tez popsany stohy papiru. To - hlavne - jsou ti studenti, kteri studuji jako prvni z cely rodiny. Majitelem univerzity je nekdo, kdo na tom vydela (protoze je to univerzita con fines de lucro) a ti chudaci maji dluhy a diplom z univerzity, co nestoji za nic. Proto je to problem. Chile potrebuje zacit znovu podporovat statni skolstvi na urovni zakladniho a stredniho skolstvi, aby se ty sance trochu srovnaly. A predelat financovani vysokeho skolstvi. Podle me to ani neni levicovej nazor, ale nazor zdravyho rozumu. Muzeme se bavit jak to udelat a ja nevim co, a v tom budou mezi levici a pravici rozdily, ale tvarit se, ze to tu takhle muze jit dal a neskonci to spatne, je zakryvani si oci. Skol je dost, souhlasim, protoze tu fungujou na nabidce a poptavce. Ve vysledku je to obrovsky problem

    Jinak souhlasim, ze v Chile deregulovany trh jasne ukazuje, coz byl mimochodem predmet myho clanku co tu komentujeme, ze se jim tu pekne sesly vsechny nevyhody kapitalismu s nevyhodami, ktere si pamatujeme ze sociku.

    Jinak ja myslim, ze marchas budou z duvodu ruznych hladu, nejen prazdneho zaludku a v podstate to, co se deje ted, je take zpusob hladu. "Blahobyt" v tomto pripade muze byt chapan jako absence hladu po dane veci (materialni predmety, jidlo, svoboda slova). Mimochodem, podporuje to muj nazor, ze nechat lidi prilis "vyhladovet" konci revoluci. Rosanvallon take rikal, ze ve starem Recku se vzdy volily dve vlady: jedna prava a druha "kontrolni", "stinova". V dnesni demokracii je onou kontrolou ulice atd., myslet si, ze dat nekomu "cisty sek" na 4 roky a on toho nezneuzije evidentne v demokracii predpokladat nelze (jen mozna po padu diktatury se to ceka). Prave proto nepokoje budou vzdy a je treba jim naslouchat a premyslet o spolecnosti jako celku, ne o hornich deseti tisicich. Ne jako to dela chilska vlada. Protoze to zvysuje hlad.

    OdpovědětVymazat